Pravá Ořechová Dlažka 2016
Jednoho krásného červnového pátku se v Rajnochovicích sešla parta skvělých, úžasných, nadaných... prostě výkvět současné mládeže. Všichni sem přijeli kvůli jedinému důvodu - absolvovat toto školení  a naučit se, jak se stát tím nejlepším, co děti na táborech mohou potkat.
 V pátek přijelo 46 velice aktivních dětí školního věku, které zde měli svůj školní výlet. Naši budoucí praktikanti avšak zvládli ukočírovat všechny tyto děti a připravit jim společně s vedoucími nezapomenutelný víkend. Každodenně se konalo několik přednášek o tom, jak být správný praktikant. Překvapivě byli při přednáškách aktivní úplně všichni účastnící POD, jak ti zkušení, tak nezkušení a kladli nespočet otázek, protože se chtěli dozvědět co nejvíc.
 Zahráli jsme si spousty her a sportů a naučili jsme se jejich pravidla vysvětlovat dětem. Myslím si, že vedoucí z nás měli opravdu radost. 
Tento šestidenní pobyt v Rajnochovicích bych shrnul jedním slovem. Super. Vážně si to tady všichni užili, jak vedoucí, kteří byli nadšení z nových nadějných talentů tábora, tak účastníci, kteří se toho spoustu naučili a těší se na svůj první tábor v roli praktikanta.
Napsal Karel Josl, pak ho píchla vosa, pak makal se senem, pak otekl, dělal vtípky jako nikdy a odjel do nemocnice do Přerova! Potom, co se přestal řehtat Karlovi, začal psát Jiřík Hánáků.
 
Kde se schází ti nejlepší, nejnadanější, nejsuper?
Na Pravé ořechové! (Jura Hanák)
Bylo tomu tak i letos, kdy se výkvět dlažkařské mládeže toužící po vědomostech, kterak se starat o děti, sešel poslední červnový pátek v Rajnochovicích. Čekalo je šest intenzivních dní plných zajímavých přednášek a akčních činností určených k rozvoji těla i ducha a přípravě na budoucí péči o děti. Některé věci si mohli budoucí praktikanti vyzkoušet v praxi rovnou na místě, za což patří dík školnímu výletu z Liptálu, bez něhož by nikdo nevěděl, jak lítá prvňáček po dvou kofolách ve čtyři ráno po táboře. Není však věci, se kterou by si řádný Dlažkař neporadil a tak byly děti a i všechny budoucí problémy zpacifikovány.
Necelý týden v duchu lekcí a her uplynul jako voda a účastníci byly donuceni vzít na vědomí, že nic netrvá věčně, a rozloučit se s nadějí budoucího shledání na podobné úžasné akci.
 
                                Pravá? Pravá!
Letošní pravoořechové akce jsem se zúčastnil abych si osvojil znalosti praktikanta. Po této stránce byla akce zcela to co jsem si představoval. Byly zajištěny informace ohledně dané činnosti, a byly zajištěny i děti, kterým jsme dělali stezku odvahy. To je dobrá zkušenost pro každého kdo chce pracovat s dětmi, protože uklidňování dětí bylo třeba mnou lehce podceňováno, ale potom... no řekněme, že udržet holčičku pod hladinou hysterie není tak jednoduché jak, se píše v psychologických knihách :D Nakonec si to ale všichni užili a většinu nových praktikantů uvidíte na Strašidelných lesohrátkách, těší se na vás!              Kokoška