Už jsem hodinu doma. Ach jo. A vzpomínám. Ptáte se na co? Na Zimní Rodeo přece!!! Po dlouhé době jsem vyrazila na čistě mussurovskou akci a udělala jsem dobře. Kdo nepřijel, o hodně přišel.

Rodeo startovalo už ve čtvrtek, ale protože spousta rodičů ještě ve čtvrtky pracovala, přijeli se svými ratolestmi v průběhu pátku. A tak jsme se vesele rozšiřovali. A co se vlastně dělo? Všechno, opravdu všechno.

Ani nevím, čím začít a co označit za nejlepší... Dobří lidé všude kolem, dobrého jídla snad ještě víc a k tomu ty sladkosti od Marušky a Miloška.

A co teprve ten program? Nabitý. Byly senzační hry pro rodiče s dětmi, ještě lepší pro mláďata ráno, odpoledne i večer. Všichni se usmívali a šířili lásku. Kytara hrála od večera do rána. Nevěříte? Též jsem nevěřila, když jsem vylezla v sobotu ráno z pokoje celá rozlámaná, rozcuchaná a šklebící se a budila účastníky na rozcvičku. Z jídelny se ozývala kytara a několik hlasů rodičů, kteří se prozpívali a propovídali až do rána raníčka. A tak jsme k té ranní pohybové činnosti měli živou hudbu od Světlany a Vincenza, skladby Jelena od Jelena a Malou dámu. Hned bylo o sto procent líp! Taky jsme zapili Dlažku i Dlaždič. Na oslavu toho všeho byly viděny scénky i slyšeny nově složené písně. Pro mě spousta nových stolních her, které jsme se s Míšou snažili naučit a pochopit. Byly naprosto super a té srandy u toho. No prostě krása. Též diskotéka pro děti, kde pod taktovkou Kokošky a Vinetúa, se rozjely společenské tance, které holky fakt bavily.

Mussure, fakt pecka! Bylo toho tolik, že už si ani nevzpomínám, co se dělo dál. Přijela jsem domů plná pocitů, zážitků... A myslím, že nejsem sama, a to je to nejdůležitější.

Jo! Janča oslavila 18. rok života, tak ještě jednou vše nejkrásnější! Opět jsem u jídla, dort byl bezkonkurenční. Mně a Leničce moc chutnal.

Ne, zapomněla jsem vychválit počasí! Slunečné, tropické, krásné.

Je mi smutno, moc a moc. Co víc? Už asi nic. Ahoj příště!

Andulka