Levá ořechová Dlažka 2018
Jako každý rok je i pro velké nad patnáct let a také pro mírně mladší. Velcí se střídají (část je na pár dnů), menší jsou tu ve větším počtu a skoro všichni na celou dobu akce. Sportovní i hraví, prostě levoořechoví.  Vedoucí  se snaží připravit náročnější program, daří se, ale někdy je to boj. Hanka, Petr, Karel, Vinetů, Míša, Kokoška a Luky. Vedu to já (Mussur) a k tomu i vařím za vydatné pomoci táborníků  (nevíte o nějakém kuchaři?). 
Zdravíme vás a to z levoořechovské Žirovnice. Hlásíme, že se náš počet rozrostl z počátečních 29 na 33 skvělých a hravých účastníků  - levoořešáků. Vedoucích zaměřených na děti se nás tu vystřídalo sedm – na program tak akorát. Počasí nám první týden přeje a my vůbec nezahálíme. V úterý se zde konaly unikátní závody lodí, ve kterých se utkaly naše posádky. Závody vyvrcholily na místním rybníce Panislávek velkou vodní bitvou. Ve středu nás překvapila nečekaná návštěva mimozemských odbojářů z jiné galaxie. Urychleně jsme se na jejich doporučení evakuovali z tábora a přenocovali v přírodě pod širým nebem.
Levou vpřed, zpátky ani krok. Vstávám po vzoru mých mnohých předchůdců a vyrážím na cestu na daleký východ – i taková je Žirovnice z pražského pohledu.  Cestu, která jako by byla místními stavěna ve stylu: „ať sem žádný pražák nepřijede.“
Ani mírně zhoršené počasí nám nebrání v našem akčním levoořešáckém programu! Po dalším poprasku na laguně (tedy na Panislávku) jsme se před deštěm schovali pod střechu a debatovali, soutěžili, malovali, přeřvávali... Další dny se pak nesly ve znamení velkých táborových her a snad už konečně vyrazíme i na putování na lodičkách po místních řekách. Jsme zvědaví, zda zažijeme větší dobrodružství  než na loňské Svitavě, stavy vod slibují pořádnou bažino-kamenitou říční pouť!
První softbal pozdě večer byl opravdu „maso“, naše těla sloužila muškám k podvečernímu hodování. Ale i tak jsme pálili, chytali a hráli. Druhý softbal už byl odpoledne – delší a s vyšší úrovní. Homerun i další daleké odpaly, skvělé zákroky i zákroky k pobavení. Bude i třetí?
Ringo se hraje pořád. Turnaje oddílové a i napříč. Dvojice i trojice, občas i jednotlivci. Skvělá příprava na mistrovství.  Je tu skvělý plac se třemi hřišti, travička a dobré počasí.  Pár kapek během dvou dnů nás nerozházelo.
Hláška týdne: Luky běž na jedničku a vezmi trika a dones je do herny, kde je roztřiď podle velikosti na stolech kde bývají šachy. Přijdu tam za hodinu a nic – tak chytnu Lukyho a ptám se, jestli už to udělal. Odpověď mne porazila: Jo, už jdu seřadit ty šachy podle velikosti …
Jídelníček je pestrý a někdy opravdu luxusní. Měli jsme klasiku - švestkové knedlíky, maso s rýží, uzené se zelím i knedlíky, sýry, tlačenku, slaninu, domácí džemy, výborné staročeské buchty, místní pečivo i skvělé pomazánky. Byly i husy, včetně vynikajícího vývaru, těstoviny pokaždé jinak a vždy výborné. Zelňačka byla skvělá. Opravdu jsem z našeho vaření měl dobrý pocit – než jsem koukl na pohled psaný domů: Je to tu dobrý, ale vařit neumí …
Jsme uprostřed lesa, ale něco je tu navíc. Nad námi létají letadla (rekord pět naráz), kolem vede cesta, kde frčí auta a blízko je vlak. Bonusem je rybník vedle rybníka a jeden je na koupání opravdu super. Lodní bitva zde byla také výborná. Chatek plno, velká budova se třemi místy na program uvnitř  - ideálka.
Táborák? V pátek déšť, v sobotu déšť a neděle? Lepší počasí, tak to dáme. Příprava a zápal vedoucích vedl k ohni. K tomu vynikající špekáčky z Újezdce, výborné místní pečivo a noc úplňková. Hudba se rozjížděla pomalu, ale Petr s Karlem i Míšou to letos opravdu dali. Jelo se dlouho do noci a užili si to všichni. Rozjezd – hromada českých hitů (později i international songs). Ještě teď mi zní v uších songy z poslední série počínající hymnou, pokračujíce lidovkama, moje oblíbená WYWH od Floidů (díky Petře), Nirvana, Limp Bizkit a další. Dost dobrý.
Divadlo – není problém – dnes je na pořadu dne již druhá série. Pět divadelních souborů si připravilo své pecky. Je v tom všechno – mladost i nápady, hravost i efekty. Tak jak to má na táboře být.
Hudba a rozcvičky? Ano – každý vedoucí jinak a vždy výborně. Hravé a veselé, rockové i šlapající – vždy ke spokojenosti účastníků. Ráno je tu krásné a užíváme si to.
Stolní hry jsou zde klasika. I když méně než na dřívějších levoořechovkách. Hitem je Abalone (dnes dáme turnaj), fantazy a bojovné hry vede Žába, dáváme i Dixit, Koncept a Aktivity. V aktivitách byl i třídenní turnaj – vždy vylezlo z deště slunce a šlo se ven. Hrajeme i speciality – vedoucí si je připravili a to dost vypečené.
Co říci na závěr? Budou ještě čtyři dny, i když ten poslední je odjezdový. Dáme lodě, koupačku i velký turnaj v ringu. Věřím, že i softbal a jeden den levoořechové Velké Dláždění.
Těším se na další zážitky. Tak nějak též vše – jdeme do toho si užít závěr tábora.                                     
Mussur a další levoořechováci