Všichni už jsou v Mexiku potřetí!
     Buenos días - já taky jdu – tradiční heslo! Akční tábor pro hravé rodiče s dětmi proběhl potřetí! Po úspěšném táboře na Podhradí jsme to zopakovali v Těchoníně! Caramba? A opravdu ti praví elitní borci neváhali a byli s námi v Mexiku!!!
Amigos, spanilé seňority a hravé niňos si užili týdenní mexické party i párty!!! A že zde bylo vše, co k Mexiku patří! To pravé Mexiko – toť ráj pro dobrodruhy – nehostinné pouště i neprostupné pralesy, pichlavé kaktusy i nekonečné liány, famózní softbal na exkluzivním hřišti, fotbal i ringo v táboře, šimbalové dopoledne na skvělém hřišti v blízké vesnici, temperamentní tance, chlazená tequila i sůl s citrónem, nebezpeční krokodýli i hravé opičky, ostří jaguáři i rychlí koně, hraví a požitkářští mexičtí šneci, nekonečné pláže i úrodná políčka kukuřice, legendární Mayové i Aztéci, kukuřičné placky i tortilly plné překvapení …
     Byly samozřejmě soutěže, ale i tance a zpěv! Mexická svolávačka roztancovala každého! Zaříkávadla i pohádky! Večer u táboráku s kytarami a skvělými songy Pavla. Odpoledne s lodičkami na pláži v pravém Mexickém zálivu! Příroda i velké hry! Kytarový večírek takřka ranní. Ano, to vše bylo na našem pobytu v malé mexické vesničce v Orlích horách.
     Strava připravována exkluzivními kuchařkami byla výběrová a dost dobrá - mexické speciality (ostré, ale i plané verze) od báječných kuchařek Pavly, Míši a a Lízy. Na ostré chilli, vypečené masíčko, mexickou rýži i fazole, mexické ovocné knedlíky budeme vzpomínat.   
     A kdo to vše způsobil? Program proběhl v režii Katky a Míši za podpory Petra a Martina a seňorit Kláry, Aničky a Elišky. Centrum a kulturní pohodu zajistil Vašek s Dušanem. A já si to užil všechno parádně! Dík!                 Mussur

Mexiko Těchonín 2020
   Přijel jsem o den později, takže jsem nevěděl co čekat, protože už se všichni znali a já přijel do rozběhlého kolektivu. Už od začátku mi lidé, co se této akce účastnili, přišli jako super parta. Děti v oddíle si rozuměly a program oddílových vedoucích je zabavil na celé dopoledne. Rodiče v dopoledním programu převážně sportovali a byli jsme svědky několika nevídaných výkonů.
   Po každodenním skvělém obědě, který vždy uvařily zkušené kuchařky s výbornými kuchtícími skills, následoval odpolední klid, kde si všichni odpočinuli a připravili se na zábavný odpolední program. Mohli jsme vidět šnečí závody, lovení koní nebo čerpání vody z kaktusů.
   Zbytek odpoledne byl proložen ringem nebo ostatními sporty. Poté nás opět čekala vydatná večeře a příprava na večerníčky, kterých se ujali jak vedoucí, tak všichni účastníci. Mohu potvrdit, že to stálo za to a bylo se na co dívat. Děti se pomalu ukládaly ke spánku a rodičům začínal večerní program, během kterého se zpívalo, hrálo na kytaru a hrály stolní hry.
   Chtěl bych vyzdvihnout pro mě příjemné zpestření programu a to v podobě výletu k přehradě Pastviny, kde jsme se mohli projet na pálavách.           Pernička Martin 

Mexická chvilka poezie
Jsme mussurovy fazolky,
už nechodíme do školky.
Jsme docela páliví
a taky trochu leniví.
Hodně toho sníme,
málo toho víme
a všechno tady rozpálíme.
Mňami mňami mňam!
Fazolky si dám!!!                          Anička Burianová
 

Mexiko očima vedoucích
     Mexiko, slunce, tanec, voda, kaktusy, hry, zábava, jídlo. Všechna tato slova se mi vybaví při vzpomínce na tábor v Těchoníně. Na nové základně jsme se rychle zorientovali a pořádně to rozjeli. Kromě známých tváří, jak mezi rodiči, tak mezi dětmi, jsme poznali nové zapálené účastníky, kteří se okamžitě spřátelili. Jako vedoucímu mi přijde, že tyto tábory znovu ožívají a jen se těším na další roky a na nové zážitky.                 Anička Burianová

     Jsem sice jako praktikant na táboře jen po druhé, ale určitě nemůžu říct, že by jedna z těchto zkušeností byla horší než ta druhá. Mexiko bylo plné zábavy, hodně dobře ochuceného čaje mexicanos a skvěle vymyšlených her. Samozřejmě nemohu zapomenout na úžasná jídla, která mi vždy evokovala chutě mexických pochutin. Mé srdce bude mít navždy na vzpomínky z tohoto tábora tolik místa, jako neměla ani naše základna. I přes sem tam nepříznivé podmínky, jsme to ale zvládli a užili jsme si to naplno.              

     V sobotu 25. 7. 2020 jsme se všichni sešli v Těchoníně, kde jsme započali velké mexické dobrodružství. Počasí nám přálo, a tak se celý následující týden nesl v duchu sluníčka, opalování a her, ve kterých si všichni účastníci vyzkoušeli různé mexické aktivity. Vyrazilo se dokonce na místní vodní nádrž, kde jsme měli možnost zajezdit si na lodích. Děti v oddílech si užily spoustu sportů na slunečné louce, kam se později vypravily i se svými rodiči, aby osedlaly bujné mexické koně. Z tábora jsem si odvezl spoustu dobrých zážitků a doufám, že se za rok opět sejdeme.

Postřehy z mexické kuchyně
     Tak nás letos Mussur vzal na tábor rodiče s dětmi do vesničky Těchonín - Celné. Sešla se opět skupina lidí, kteří jezdí stále a bylo super je opět vidět.
     Byli jsme ubytovaní v objektu, který byl původně škola, a je pravda, že majitelé mají asi hodně práce a málo času na údržbu, takže to bylo takové Retro.
     Nejvíce Retro byla kuchyně.
Veršíky většinou dávám až na závěr, ale tentokrát udělám výjimku, protože z části popisují naše vařící podmínky: 

    Milí přátelé!
Děkujeme, že jste jedli
jak somálský dav,
ze začátku myslely jsme,
ze strava bude " RAW".
 
Jak z filmu Vyprávěj
kuchyň se jeví,
kdy vypadnou pojistky
nikdo z nás neví.
 
Hořáky fungují
jen každý druhý,
na Dlažce prostě
nevyjdeš u nudy!
 
Hrnců je málo,
ucha jim schází,
v největším shonu
Mussur přichází!
 
S nějakým dalším 
nápadem skvělým,
co bychom ještě
přivařit měly. 
 
Máš-li tady dítě,
co se zimou moří,
dej ho zahřát do naší trouby,
neboj, že ti shoří.
 
Říkáme jí inkubátor
a je celkem príma,
jen v ní upéct maso,
to je velká dřina!
 
Však z talířů hlubokých,
ale i plytkých,
zbyly tu po vás jen
pramalé zbytky. 
 
S úsměvem na tváři
a tequilou do sklínky
zvládly jsme tyto 
mexické podmínky.
 
Ale celkově byl tábor skvělý. Myslím, že účastníci byli spokojeni, protože byl pestrý program a Mussur v dobré náladě. Takže za rok zase pááá.              Líza