Dědeček Čoko a babička Deli

Vidina babího léta, sluníčkem zalitého tábora přes den, noční tma, ranní probleskávající paprsky skrz mlhu, krůpěje rosy pod našima nohama - to vše nás hnalo do Rajnochovic na víkendovku. Sice byla převážně mlha, ale nevadila. Vzpomínky mi říkají, že bylo výborně. Skvělé jídlo od Majky, Lenky, Jitky a Miloše počínajíc pomazánkami, pokračujíc houbovou polévkou (hmmm, ta vůně), sobotní buchtou, saláty, králíčimí či kuřecími stehýnky, čaj várnicový či jen zelený, fair trade kávička či frappéčko, francouzské vínečko na přípitek (přivezené Silvinkou a Lionelem Mussurovi) a k tomu zvuk narážejícího se Zubra ... Hudba lesa a hřiště zní po celý den a večer je střídá zvuk kytar a dalších hudebních nástrojů, rytmus bubínků a k tomu vynikající zpěvy (i když to jsem letos prospal). Chatky známé sice lehce omšelé, k tomu novější sociálky s nádhernou malbou Komiše, restaurovaná jídelna a k tomu sobotní pocit při křtu, že zde vyroste další budova, která posune náš tábor do kategorie táborů *** - to mne a určitě ani vás nenechalo chladným. A k tomu sestava elitních čokomilců setkávající se od pátku brzkých odpoledních hodin. A že nás bylo dosti - osmdesátka – je to vyrovnaný čokodelirekord ...  A k tomu to správné naladění! Lampióny na večer! Skvostné dárky! Sportovní výkony po oba dny – ringo i kuželky – to byla jízda!!! Nádherné kaštanové výrobky i dolaďené plakáty na Hoptropáky! Výborná odpolední Čokodeli hra a naprosto skvostné večerníčky od dětí! Mussur