Že se dají realizovat tábory či víkendovky v podstatě se stejnou zásobou her a bez nové invence, to nám někteří vedoucí ukazují v praxi již leta. Mnohdy spoléhají jen na to, že tak jako tak přijede parta dětí nebo rodičů, kteří se chtějí vidět, chtějí spolu prožít nějaký čas, večer si sami zazpívají a na programu jim zase až tak moc nebude záležet.

Ale jsou i takoví vedoucí, kteří se na tábory připravují hodně dlouhou dobu dopředu, vymýšlejí nové hry s neokoukanými herními systémy, pořádají předtáborová setkání, systematicky vedou mladý potěr praktikantů a vedoucích tak, aby v nich zlomili tu přirozenou lenost a čekání jen na povely hlavního vedoucího (asi proto, že jim dávají najevo, že ačkoliv jsou hlavní vedoucí, tak zároveň je berou jako parťáky a ne jako své sluhy). A dokonce jim i po táboře píšou zpětnou vazbu, co bylo fajn, co se musí změnit, na čem se musí zapracovat.

I takové vedoucí Dlažka má a jedním z nich je Mireček. Nejen že dělá vše výše zmíněné, ale dokáže rychle přehodit výhybku z tábora pro rodiče s dětmi na tábor dětský (letos měl na to přehození výhybky dokonce jen pár hodin).

Že to všechno není samozřejmé jsem pochopila už jako účastník jeho táborů, ale znovu jsem si to uvědomila na víkendovce Sporto na moři, když jsem viděla, že nic z loňské víkendovky ani z táborů se neopakuje, a když jsem pozorovala Mirečka, jak má do detailu připravené varianty programu pro hezké počasí i pro déšť (obě nakonec byly použity, protože počasí bylo proměnlivé), jak dokáže zabavit zcela nesourodou společnost rodičů s malými dětmi, samostatných puberťáků a dospěláků, kteří už mají děti tak velké, že je nemusí vodit za ručičku. Jak umí zvolit míru řízené zábavy tak, aby nikdo neměl pocit, že je do něčeho nucený a zároveň aby nikdo neměl pocit, že se dlouho nic neděje, a že si musí vymyslet zábavu sám.

V praxi předvádí, jak je nutno odměňovat malé a velké děti jinak, a že musí být vzato do úvahy to, že malé děti neběhají tak rychle jako velké. A taky, že některé děti nejsou šikovné ve sportu, ale excelují ve zpěvu, ve znalostech, v logice, v manuální zručnosti. Na jeho táborech, jeho loňské víkendovce a nyní na Sportu na moři jsem viděla, že vždy vymyslí spravedlivé bodování pro všechny kategorie dětí. Ještě spoustu dobrých nápadů bych tady mohla velebit, ale přijeďte na jeho tábor či víkendovku a uvidíte sami.

Nepochybuji o tom, že Dlažka má i další takové vedoucí (registruji určitě pár lidí z mladší generace, jejichž jméno pod akcí je zárukou dobrého programu a třeba o nich někdo napíše do Dlaždiče jindy), ale pro mne osobně je vedoucí s velkým V a těch není nikdy dost. Mirečku díky!!!!                                              Veverka