Letos jsme s Rosťou Hanzlíkem vybrali Sázavu a 13. července naložili na vozík v Újezdci nafukovací Pálavy a raft a vydali se do Chřenovic, kde jsme měli strávit sedm dnů a nocí v areálu postaveném v bezprostřední blízkosti řeky Sázavy. Sedm chatiček, patrová budova, buňka, sociálky, ohniště, hřiště. Nic velkého, ale pro čtyři desítky lidí dostačující. I když někteří se přece jen rozhodli raději spát ve stanu, jiní zase využili k noclehu přímo nafouknutou Pálavu, prý se v ní spí moc prima. Počasí tomu přálo. Byl snad nejslunnější týden za celé prázdniny. A až tak sucho, že se nám podařilo vyčerpat studnu. Naštěstí až předposlední den, takže přistavená cisterna nás nakonec novými možnostmi spíše obveselila než rozesmutnila.
Hlavním programem bylo splutí Sázavy v úseku Stvořidla – Český Šternberk, což se nám i při nízkém stavu vody nakonec podařilo, byť s vynecháním úseku Zruč nad Sázavou – Kácov. První úsek z kempu Stvořidla do Chřenovic byl nízkým stavem vody ovlivněn nejvíce, ale při vedru, které panovalo, se do vody k přenášení lodí nemusel nikdo dlouho přesvědčovat. Z Chřenovic do Zruče to bylo s hloubkou již dobré, ale zase ten „volej“! Ještěže byly ty občerstvovny po cestě, abychom si oddychli při té pádlovací dřině. Nejvodnatější úsek z Kácova do Českého Šternberka jsem si užil asi nejvíce i přes přítomnost množství dalších plavidel. V Kácově jsou velké půjčovny lodí a všichni snad vyráželi ve stejný čas jako my. Naštěstí my, již natrénovaní z předchozích dnů, jsme je během jedné hodiny všechny předjeli a užívali si volné řeky. I s plaváním – konečně se dalo skočit z lodi a být až po krk ve vodě J.
Tři dny na vodě, tři dny poznávání okolí pěšky, na kole či autem, na střídačku dvě skupiny, tak to máme vždycky s Rosťou rozdělené, aby si všichni užili vody i okolí. A tak jsme kromě Sázavy a jejích břehů poznali i Kutnou Horu, Bohdaneč, Ledeč nad Sázavou, nejetelný, ale nádherný úsek Sázavy Smrčná-Stvořidla, a další místa, kam koho zrovna v „nevodácký“ den nohy či kola zanesly. Třešničkou na dortu byla oslava kulatin Honzy Hally, našeho věrného účastníka z posledních „vod“, který pro nás připravil opékání divočáka, což bylo teda žrádlo! A pak ty zapékané těstoviny se zbytky masa od kosti, no pohádka! Ono tedy pohádkové bylo stravování po celý týden díky sehrané dvojici Majka + Miloš. Díky! A díky i všem dalším vedoucím: Alešovi, Janě a Kamile, bez nichž bychom s Rosťou asi těžko stíhali mít dobře postaráno o lodě, o děti, o čistotu sociálek, atd.
Poslední večer jsme pasovali nové háčky, porcelány a zadáky, zapěli u kytar do pozdních nočních hodin a rozloučili se s milými, veselými účastníky z nejrůznějších koutů Moravy i Čech. Byl to opravdu skvělý týden!                                                                                                       Vincenzo