V lednu 1990 se to stalo. Zrealizovali jsme podzimní nápad založit klub. Spolu s Pavlem Mollinem a Tomem Komínkem a řadou dalších mladých aktivních lidí jsme dali dohromady náš klub. Kdo ještě byl na počátku? Petr Kouba, Richard Kreml, Vlastimil Zlámal, Petr Vařák a řada dalších.  Akce jsme dělali už léta předem pod hlavičkou ZO SSM Velká Dlážka, v čemž jsme dále během jara pokračovali. Během jara 1990 jsme dali potřebné podklady ke schválení a od léta byl Klub Dlažka samostatný. Časem jsme vstoupili do sdružení Duha. Dlažka už 30 let sdružuje děti, mládež i dospělé, kteří se rádi baví a rádi organizují akce pro druhé. Počet členů Dlažky se posledních dvacet let pohybuje kolem pěti set, za ta léta se zde vystřídalo tři a půl tisíce členů. Hlavní náplní činnosti Dlažky jsou akce ve volném čase pro děti, mládež, rodiče s dětmi i samostatné dospělé. Hry, klubová činnost, recese, sport a pobyt v přírodě, kultura i vzdělávací akce. Dlažka má od roku 1992 svůj asiměsíčník Dlaždič a samozřejmě svou webovou stránku www.dlazka.cz i FB a instagram  - zde můžete najít nejen akce, ale i ohlasy na ně a řadu fotek. Akce jsou jednak pro vlastní členy, ale i pro členy jiných organizací a hromadu neorganizovaných.
   Kolik vedoucích a účastníků se během 30 let objevilo na akcích Dlažky? Řekneme-li tisíce vedoucích, tak to vypadá bombasticky, ale je to pravda. Máme-li po třicet let v průměru třicet víkendových akcí, v létě třicet táborů a řadu pravidelných sportovních i hravých aktivit, což všechno ročně zajišťuje přes tři stovky vedoucích, pak se dostáváme k hodně vysokému číslu. A účastníci? Za ta léta se s Dlažkou bavily tisíce dětí, mnohé z nich jsou už rodiči. A Dlažce zůstali i jako dospělí věrní. Ale taky jsou zde řady aktivních mladších i starších dospělých lidí, kteří této činnosti věnují svůj volný čas. Hrubým odhadem navštívilo akce Dlažky necelých sedmdesát tisíc lidí. Z těchto účastníků byly minimálně dvě třetiny děti a mládež, ale taky řada dospělých. 
   Některé z nich baví pravidelné sportovní aktivity počínaje softbalem a ringem, přes florbal a cvičení na hudbu, až po klasické sporty – volejbal a kopanou. Jiní jsou příznivci stolních her od jednoduchých her přes šachy, taroky a scrabble až po hry náročnější. Milovníci turistiky vyráží s Dlažkou na hory, na vodu, na kola a v zimě i na lyže. Nelze zapomenout  na kulturní a klubové pořady všeho druhu – od koncertů přes besedy až po speciální hravé víkendové akce.   Vyvrcholením jsou letní tábory, které si každý zájemce může vybrat dle svého zájmu. Tábory hravé příměstské, tábory pro děti, tábory pro mládež i tábory pro rodiče s dětmi i samostatné dospělé patří mezi špičkové akce svého druhu.                
      Samostatnou kapitolou jsou vzdělávací akce pro začátečníky i pokročilé. Pro členy Dlažky a Duhy, ale i řady jiných organizací pracujících s dětmi. Školení, doškolení a semináře vždy patřily mezi základní kameny činnosti Dlažky. Jen  základní školení pro začínající vedoucí absolvovalo přes dvě tisícovky mladých aktivních lidí. Vedoucí z Dlažky jsou i základem školicího centra Duhy v Přerově, které již od roku 2001 dělá  školení pro hlavní vedoucí s akreditací MŠMT. A 303 úspěšných absolventů tohoto školení je slušná vizitka. Vedoucí z Dlažky se dlouhodobě podíleli na velkých akcí Duhy – jako pořadatel organizovala Dlažka řadu Duhových mostů a Duhových bran. Dlažka se podílela i na organizaci CVVZ – zejména na CVVZ 2001 v Olomouci a 2008 v Přerově, ale i na dalších.   
      Nejzajímavější akce Dlažky? Nejatraktivnější sportovní akcí je Velké Dláždění – v roce 2019 byl 30. ročník tohoto turnaje pro 10-11 členné smíšené týmy dospělých ve 30 druzích sportů a her (v roce 2019 rekordní účast 32 týmů). Další akcí je Eldorádo her a soutěží pro smíšené týmy – letos to byl 31. ročník ve znamení Star Wars (první ročník proběhl už v roce 1985). Největší akcí pro děti jsou Dny hravých dětí v Michalově – pořádáme je už 20 let. Řadu let byly součástí Bambiriády.  
 A oblast kulturních aktivit? Již od počátku byla součástí pravidelné činnosti – kytarové jam sessiony, výtvarné činnosti, divadlo, recese byla jednou z hlavních složek klubové činnosti. České plesy, countrybály, Valašské bály i další Dlažka bály. Recesní víkendy i besedy, divadlo cizí i naše Divadlo bez žen. Od roku 1994 do roku 2004 jsme měli vlastní velký klub v Přerově - Předmostí, kde bylo každoročně přes dvacet koncertů a dalších kulturních aktivit. Velké akce (velké koncerty, bály, velké turnaje v deskových hrách) děláme od roku 1993 v Klubu Teplo Přerov (původně PSP), ale i jinde.  Největší koncert v historii byl s Jarkem Nohavicou v roce 2010 přišlo necelé dvě tisícovky diváků do přerovské tenisové haly. Ale nejvíce diváků bylo na koncertech a bálech s valašským folkrockovým Fleretem –  nejoblíbenější kapelou Dlažky – 25.1.2020 bude 28. společná akce! A v roce 2019 proběhl již 18. ročník minifestivalu hudby a slova Hudboslovení.
     Dlažka dlouhodobě patří k průkopníkům nových sportů a také k propagátorům stolních her. Ringo je jedním ze stěžejních sportů. Velký recesní turnaj Mistrovství světa týmů v ringu – v roce 2019 byl již 33. ročník a zároveň 15. ročník oficiálního Mistrovství České republiky v tomto sportu. Dlažkaři byli jedni z prvních, kteří na Moravě hráli florbal, pravidelně již od podzimu 1992. Talířovanou (dnes frisbee), dánské kuželky či šimbal si na Dlažce určitě zahrát můžete. Ringocesta neboli cesta cestou a hlavně necestou s kroužkem v ruce podél nataženého špagátu byla poprvé na akcích Dlažky. Dlouhodobě je jedním z nejpopulárnějších sportů Dlažky softbal. Od počátku činnosti patřily stolní hry k hlavní klubové činnosti Dlažky i jinde (první velká herna na CVVZ byla v Olomouci 2001).  Šachy i taroky, Scrabble, Abalone, Aktivity, Bang i Ubongo – jedny z nejpopulárnějších her na akcích Dlažky. A taky Dlažka v těchto hrách pořádá pravidelně turnaje pro velké i malé.   
    Kde všude se konaly akce Dlažky? Samozřejmě nejvíce v dosahu Přerova (celá Morava), ale pravidelně i na jihu Čech, na Vysočině, na východu i severu Čech.  Opravdu Českou republiku má Dlažka projetou takřka celou, řeky dokonce i sjeté. Kouzlu Vltavy i Lužnice, Znojemska i Českého ráje, Krkonoš i Jeseníků, Adršpachu i Českomoravské vysočiny, Valašska, jihu Čech i dalších míst nelze odolat. Do ciziny se nejčastěji jezdí na Slovensko, tamní hory mají své kouzlo – Slovenský ráj, Fatry, Tatry i další pohoří jsou nádherné. Dlouhodobá spolupráce je s Dánskem – více než dvacet společných akcí hovoří za vše. Řada turistických akcí směřovala do blízké ciziny – do Rakouska, Rumunska i Ukrajiny. Nejdále byli akce Dlažky ve Francii a ve Španělsku.
    A kde se Dlažkařům asi nejvíce líbí? Asi nejoblíbenější je vlastní tábor v Rajnochovicích. Příroda tam poskytuje řadu možností aktivního vyžití a pokud se po ránu kouknete na slunečními paprsky prosvícenou orosenou louku, tak je to opravdu nádherný úvod dne. A že je tam fakt pěkně, to potvrzují i účastníci mezinárodních workcampů, které jsme zde pořádáli 8 x 2007-2014. Účastníci, ať jsou to Číňané, Japonci nebo  Korejci, Evropané – všichni jsou tamní přírodou nadšeni.
   Co říci na závěr? Přijeďte si zahrát či zasportovat nebo jen tak  na naše akce. Víkendy a tábory, koncerty či turnaje jsou většinou otevřené i pro nečleny. Užijete si to i vy. Zveme všechny na oslavu 30 let Dlažky do Přerova 24.-26.1.2020!      Mussur
                                                                              
                 Vzpomínka na prošlou třicítku   
Třicet let - to je doba! Vzpomínáme na akce minulé, léta uplynulá a zežloutlé fotky. Kdo si ještě teď vzpomene na diáky a promítání. Na zažloutlé cyklostylové propozice! Na pevné telefony a faxy. Na první fotoalba! Na první Dlaždiče tisknuté na kopírce a skládané ručně! Na narvané akce pro mládež! Na tělocvičny a hřiště, kde se sešlo i přes třicet lidiček! Na první tábory rodičů s dětmi, kde pivo se pilo potajmu za chatkou! Na víkendy či tábory na Týně, v Sovadině, v Karlovicích u Vrbna, v Čekyni, na Prostřední Bečvě, na Miloňově, na Otesánku, na chatách Meopty na Tesáku, ve Vrchlabí. Ale i na Středolesí, na Kašparově mlýně, na táboře Stavař v Podhradí nad Dyjí, na Horní Žleb, Klokočov, Budišov, Žloukovice, Slavňovice, Český Krumlov, Šumavské Hoštice … Tam všude se jezdilo a už nejezdí, ale o to silnější jsou vzpomínky! Ale stávající tábory mají také své kouzlo – naše Rajnochovice, Svojanov, Rešice, Zátoň, Olšanka, Spálovský mlýn, Žirovnice a další. A co tak vzpomínky na všechny tábory všeho druhu! Na turnaje v ringu, softbalu i dalších sportech. Na Jižní cesty. Na Softbalvíkendy ještě ve stylu Járy Cimrmana. Na Velká Dláždění i Čarodějnické Dlažky, Delfinária, Bridžvíkendy, Zimní rodea … A co teprve školení, doškolení a semináře! Pravé i Levé ořechovky! Jedinečné Dlažky! A poprázdninové víkendy! Výlety do Dánska, Francie, Pyrenejí, Slovenska, ale i do Vídně! A na turistické akce všeho druhu. Na  desítku prázdninových přechodů hor! Na horolezení, bungee jumping, lanová centra, sjezdy horských řek, přejezdy zasněžených i ledových hor! Ale také na recesi - na sešlosti „mafiánské rodiny“ od elit let devadesátých až po zatím poslední letošní mafiány! Na všechna ta Eldoráda! Na UJÁCe (Univerzity Járy Cimrmana). A to nemluvím o hromadách jídla, co se snědlo, a sudů a lahví, petek a sudů pitiva všeho druhu, co se vypilo! Na tisíce míčů, stovky stolních her a dalšího sportovního materiálu všeho druhu! Tuny rýsováčků (pro Čechy překládám rovnou – napínáčků) a papíru! Tisíce fixek, propisek, pastelek a tužek. A těch petek a odpadu – kdo nepopelařil – ten to neocení! Vzpomenu si na hodiny účtování a těch vyplněných formulářů! Na skvělé projekty i průšvihovky! Na koncerty třicetiletí nabitými lidmi od Fleretu, Jarka Nohavicy, Hradišťanu, Čechomoru, Karla Plíhala, Kuře v hodinkách s Mišíkem, Richarda Mullera, Spirituál kvintetu, Supergroup, Stromboli a Deep Sweden na jedné straně až po 12 lidiček na koncertu Chinaski na straně druhé (stalo se 1.6.1997) ! Na rockové večírky v klubu v podzemí, na pařby do kuropění, na party, countrybály, České plesy, Valašské bály, Dlažka bály a Ondrovy, Vačiho a Marošovy diskotéky!  Těch decibelů, ohraných strun, bubnování do všeho, juchání a bejkování do ranních hodin! Miliardy not vyletěly z našich akcí až do vesmíru! Vzpomenu si na lidičky, co jezdili jako batolátka (od Jardy, přes Adámka, Myšáčka, Pavlíčka až po Peťku) a vidím dospělé osobnosti (Dzherryho, Adama, Michala, Pavla a Peťu). Vzpomenu si na mladé štíhlé borce a lepé děvy a vidím borce statné a ženy v nejlepším věku. Vzpomenu si na nespoutané živly, ze kterých jsou dnes vzorní rodiče. Ale také si vzpomenu i na ty, co nejezdí, protože příroda rozhodla bohužel jinak …
     Přestanu nostalgičit, zamáčknu slzu a osuším klávesnici. Třicet let -  to je síla! Tak ať se Dlažce vede. Těším se na oslavu!!!                     Mussur