Mám za sebou už sedmý víkend strávený s Dlažkou. O sedmičce se říká, že je to šťastné číslo. A když sedm vynásobím třemi (každý správný víkend přece začíná už v pátek) dostanu další šťastné číslo 21. A když jsem tahle čísla získala v průběhu 2 let (loni a letos, resp. předloni a loni – záleží na tom, zda tenhle článek čtete ještě ve starém roce 2013 anebo už v roce novém 2014), tak by i dvojka mohla být šťastné číslo… Nezávisle na číslech ale posílám veliký dík Jardovi (a samozřejmě i jeho bandě vedoucích a praktikantů), a to za všechny akce, které dělal, dělá a dělat bude. Jsem ráda, že nesedím doma a že aspoň jednou za čas vyrazím mezi fajn lidi, kterých asi už znám nejspíš víc než 21, mezi kterými jsem našla i přátele (těch je teda zatím míň než 21 …). Zkrátka jsem ráda, že rozhýbu své staré kosti na čerstvém vzduchu, sem tam i při sportu, zanedbávaném z mé strany rozhodně víc než 21 roků :-), že donutím šedou kůru mozkovou ke zvýšené aktivitě (co taky pořád řešit svačinky, děravé ponožky, ztracené klíče atd., to takové rychlomalby a pantomimické kreace při Aktivitách - to jsou jiné výzvy!).

V čerstvé paměti mám právě poslední víkend s Dlažkou, Mikulášem a červeným “rapujícím“ čertem, kde bylo moc dobře. Zároveň se už těším na další (můj osmý) víkend, a to bude pořádné Zimní Rodeo, na které přicválají určitě (nebo možná) i ledoví kovbojové se sněhobílými býky … Takže brzy na víkendovce ahoj!

Alice Šrámová