Kultůra
Letošní téma článku je kultura. Přemýšlela jsem, jaký kulturní zážitek s Dlažkou se mi výrazně zapsal do vzpomínek. Byl to nějaký koncert, přednáška, každoroční ples? Jistě by se dalo vybírat z mnoha akcí. Pak se mi ale vybavil náš špičkově kulturní zvyk. Ale pěkně popořádku!
Je večer. Sedíme v Rajnochovicích u plápolajícího ohně v krbu, povídáme, bilancujeme, hrajeme na kytary,  zpíváme. Mussur je dobře naladěn, akce dobře šlape, počasí nám přeje, vosy nelítaj, vody je dost. Ideální konstelace. Připozdívá se, vína ubývá. Najednou Mussur zvedne hlavu, podívá se na hodiny a pokyne. Je půlnoc. Není mi úplně jasné, co se bude dít. Vycházíme ven.  Nad námi svítí měsíc. Mussur suverénně nasadí tóninu a zazní první verš naší krásné české hymny. My ostatní se vzápětí přidáváme a hymna zní. Tak to je ten zvyk, o který jsem byla dosud ochuzena. Krásný, má to atmosféru.
Dějí se další akce, další půlnoci, další zpívání hymny. Já jsem starší, jsem praktikantka, vedoucí a zvyk stále zůstává. Stávám se hlavní vedoucí, pořádám své tábory. Přenáším na své akce tento zvyk – vyhlížíme půlnoc a hlaholíme. Někdy se půlnoc zmešká, jen chvíle a je to pryč. Co s tím? Jeden z vedoucích sundává hodiny a vrací ručičky na dvanáctou. Hymna zní. Večírek pokračuje. Pak zavelím „Vstáváme bando, sbalte víno a jdeme na Marušku. Maro, hodiny s sebou!“. Funíme a za chvíli jsme nahoře. Pod rozhlednou narušujeme milostné plány mladého milovníka v doprovodu krásné slečny, objektu mladíkovy touhy. „Co tady chcete?“ Ptá se jinoch. Mara mlčky a beze spěchu nastavuje hodiny. Tři, čtyři.. Čtyřhlasné unisono pěje a mladiččino hrdé srdce plesá v obdivu. Po krátkém slavnostním tichu dívka s nadšením přijímá láhev a dává se s námi do veselého hovoru. Její doprovod je do společnosti také vítán, bohužel však v návalu frustrace z nenaplněných představ upadá do nejistoty a za čas tlačí své děvče k odchodu. Pěkné setkání, škoda, že tak krátké.
Hymna sbližuje. Máte dneska chuť na trochu kultury? A zazpíváte si s námi?
Hanka a Michal - Prčata
----------------------------------------------------------------------------------------------

C             Dm         G             C
Am         Dm         G             C
 
C                                      Dm
Když jsem byl prcek, tak jsem si sníval
G                                            C
o Dláždění, na které jsem se jen tajně díval.
Am                               Dm
Já měl v tom jasno, kam v květnu chci jet,
     G                                                      C
co všechno dal bych za to, aby tohle byl můj svět.
 
C                             Dm
Ptala se máma, zajímalo to tátu,
G                                            C
proč raděj nechci na dovču do cizího státu.
Am                                        Dm
Jó kdyby oni o Dlažce víc věděli,
      G                         C
sami by tam hned odjeli.
 
                               C                             Dm
[: Já, milí rodiče, chci sportovat, na Dlažku jet,
      G                             C
po nocích Zubra pít, tančit, pět.
          Am                        Dm
Ráno rosou jít, jen se nepoblít,
   G                              C
a v disciplínách zvítězit :]
 
 
C                               Dm
Občas se zdá, že účel Dláždění
     G                                                 C
je  úspěšně vše vyhrát, nemít s nikým slitování.
Am                                         Dm
Možná by ale někdy stálo za to říct,
     G                              C
že Dláždění je něco víc.
 

 
             C                                              Dm
Víc než ze sportu na sport, všude drtit disciplíny
    G                                               C
A přes den se pak zbavit případné kocoviny,
Am                               Dm
Dláždění je dar, užij ho s partou super lidí,
         G                                  C
ti co sedí doma, ať jen závidí!
 
 
                C                           Dm
[: Já chci sportovat, na Dlažku jet,
      G                             C
po nocích Zubra pít, tančit, pět.
          Am                        Dm
Ráno rosou jít, jen se nepoblít,
   G                              C
a v disciplínách zvítězit :]
 
 
C                       Dm
O – o – o - o, já chci na Dlažku
G                     C     
O – o – o - o, jenom na Dlažku,
Am                  Dm
O – o – o - o, já chci na Dlažku,
G                       C
O – o – o  –JET!
 
 
                C                           Dm
[: Já chci sportovat, na Dlažku jet,
      G                             C
po nocích Zubra pít, tančit, pět.
          Am                        Dm
Ráno rosou jít, jen se nepoblít,
   G                              C
a v disciplínách zvítězit :]
  
Autor: ATOM
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Již dvanáctá hodina odbila (Kapky Deště)
 
Již dvanáctá hodina odbila
a lampa se rozsvítila.
Do chaty postava vstoupila
a zlověstným hlasem pravila:
 
„Vstávejte, panenky, pojďte ven,
na cestu dáte se, než bude den.
Těžká zkouška vás čeká,
běda tomu, kdo se snadno leká.“
 
I vyšly dívky z domku ven,
vůz tam stál už připraven.
Šátek tmavý zakryl jim zrak -
tu pochopily. Nebude to jen tak.
 
Temnou nocí vůz uhání,
daleko, daleko je svítání.
Děsí se dívky zastavení,
vědí, že pomoci jim není.
 
Konečně povoz zastavil,
panenky u krajnice vysadil.
A než v dáli odkvapil,
tajemný hlas jim poradil:
 
„Tuto mapu vezměte,
cestu domů v ní najdete.
Vězte však, že času nazbyt není,
vrátit se musíte do kuropění.“
 
Svítily jasně hvězdy bdělé
na dvě dívky osamělé.
Bezradně dívaly se na sebe,
na krajinu kolem, na nebe.
 
Jen chvíli dívky váhaly,
než vzájemně odvahy si dodaly
a ruku v ruce na cestu se vydaly.
 
Mapa ukázala cestu domů,
avšak běda, běda tomu –
pěšina nořií se v černý les,
v dálce divný štěkot – snad to pes.
 
I zvolily dívky trasu delší.
Zdála se být bezpečnější.
A přesto každé šustnutí
znělo jak vlčí štěknutí.
 
Dlouho předlouho kráčely,
aniž by živou duši potkaly.
Tu konečně nebe zbledlo,
slunce závoj noci zvedlo.
 
A hle – tam v dáli stál
shluk chat, co Spálov se zval.
Srdce bušila radostí,
rázem zmizely starosti.
 
Dobře jste, dívky, vybraly,
když s Dlažkou jste se vydaly.
Zážitek silný jste získaly,
co jinde by vám nedali.
------------------------------------------------------------------------------------

Dláždění prachem času
Před 10 lety, když jsme jeli jako malá kvítka, jsme obíhali disciplíny jako pomatené včely. Dnes již přidělujeme disciplíny, jako obratná tovární dělnice obrací zboží. Dresy máme natištěné. Jen přibylo několik zlatých kroužků na prstech a mnoho ratolestí, které by chtěly kráčet v našich šlépějích. Právě ony nás motivují udělat si jednou ročně prodloužený víkend plný sportu a bez nutnosti vyměňovat plíny (zatím).
Hráči se během let střídají v deskových hrách a aktivním sportu dle aktuálních zranění či těhotenství. Říkejme jim třeba plastici, kteří lezou do děr doufaje, že se z nich napřesrok dostanou. Marně. Nerozhodí je už ani to, když se v abalone změní formace z lichoběžníku do belgického kvítku.
Každoročně nás sbližuje hlavně voda, když plaveme v rybníce, ochutnáváme zubří šťávu, sušíme svršky po dešti, koulíme svými těly v blátě nebo při rozcvičce mícháme krůpěje alkoholového potu s rosou. To vše nám prohlubuje zážitek a příště nás nutí opět přijet.
A s tímto nutkáním se scházíme píšíce článek. Příště zase a zas. Dokud nás AI nenahradí. Nebo snad?

Naježené miciny
04. 05. 2023
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bahenní očistec duše
 
Jeden z těch top zážitků,
těch, co nic nenahradí,
tak ten patří Jedinečné – z Podhradí.
Lilo, mžilo, mrholilo,
slunko prostě nesvítilo.
 
Když už toho bylo dosti,
prosti od radosti,
házejíc si smutni koule proti trudomyslnosti,
nedbajíce hezkých maličkostí.
 
Nejlíp proti depresi,
vytáhněte recesi.
Ale ne tu hospodářskou,
na recesi jenom s Dlažkou.
 
Naživo si zahrajeme,
Osadníky z Katanu,
hlínu, klacky přineseme,
I „ovce“ jsou na seznamu.
 
Někdo volá „Tsunami!“,
nehrajem si na dámy.
S Pálavou se proběhneme,
6x kolem tábora,
nejsem žádná srágora.
 
Všechno končí melou v blátě,
máme hnědé gatě!
 
Bahno letí zleva, zprava,
zabahněná celá hlava.
Hnědý je už celý tábor,
Mussur není výjimka.
A ne, nejsou to hovínka.

TÝM BEZ AMBIC
----------------------------------------------------------------------------------
Pro každou hru jsme nadšený,
my kopyta splašený!
 
Běháme tu po lese,
body nám to přinese.
 
Nohejbal je jasná volba,
v petangu vás rozbíjíme.
Hlavně že tu neteče Holba,
Zubří umy rozvíjíme.
 
Volejbal jen plácáme,
v mariáši nám to nejde.
šipky nám moc nelétají,
komu na tom vlastně sejde?
 
Šel nám celkem šimbal,
ale Jirka klimbal.
Balón byl už fuč,
ani nebyl puč.
 
Jako každý rok,
dali jsme si zlatý mok,
uvařený v pánvi wok,
opili jsme se jak žok.
 
Na dlažce je pátým rokem,
Luboš je náš hendikep.
Leje, co mu přijde k ruce,
zatím ještě neoslep.
 
Přípravu vzorku pro transmisní elektronový mikroskop máme.
 
Příště vás rozneseme na kopytech.
  
Nevadí!

TÝM SPLAŠENÝ KOPYTA
-----------------------------------------------------------------------------------
Báseň na téma naše zážitky s Dlažkou
Stala se z nich každoroční tradice,
na kterou těšíme se velice.
Vždycky zjara Dláždění,
trošku jater dráždění.
Sportujeme, grilujeme,
při deskovkách bodujeme.
Září poté patří ringu,
trošku rumu, někdy vínku.
Letos jsme za Plody moří,
v lecčem nás však neponoří!
Vítězství sice není naším účelem,
ale o předposlední místo se poperem!
Soupeř s námi šťastný je,
jakmile se napije.
V Přerově pak zas a znova,
natrefíme na Mussura.
Z rukávu dle tradice,
vytahuje dlaždiče.
Fajn, jupí, krásný, nejlepší, nádherný!
-----------------------------------------------------------------------------

Článek  – tým Pijavice

Všichni se diví
Už zase na mě všichni čumí, co se to v mé bedně honí,
že na Dláždění na mou věru, dlaždičky zas skládat jedu.
 
Tak to jde už celé roky, okolí nás má za cvoky,
že dlaždic chcem furt skládat více, my, co říkáme si Pijavice.
 
Co okolí však netuší, že makat nám moc nesluší,
a tak místo tvrdé práce, chlastat, pařit, jedem zase!
 
Potkáme se s kamarády, starými i novými,
zasoutěžíme si rádi, někdy cvičky, kecky, holiny.
 
Čekají nás Kapky deště, možná taky Plody moří,
hlavně když se pivo točí a v kuchyni pod kotlem hoří.
 
Přijedeme Bez Ambic, jak Splašený kopyta
pozdraví nás Dobrodošli, flaška bude dopita
 
Co mě ale zajmá nejvíc, zda místní jsou či z ciziny
holky krásný, aspoň myslím, Naježené miciny J
 
Čekají nás zas po roce, krásné dny a hodiny,
kdy vypadneme na sto procent z každodenní rutiny.
 
Těšíme se kamarádi, užijem si převelice!
Hulákat zas budem pozdrav, Pijavice, pijem více!

--------------------------------------------------------------------------
ÓDA NA DLAŽKU
 
Už je to tady, po roce zas,                                    
Květen se blíží,
Adrenalín stoupá,
Petra se těší,                                                        
Dlažka ji straší.                                                     
 
Staré kosti rozcvičit                                                
a tým sestavit.                                                       
Pojďte si všichni zacvičit!
 
Sportujeme pro zdraví
a ten, kdo má obavy
zahrát chvíli si stačí,
hned je den jinačí.
 
Se vším se poperu,
Prohru nikdy neberu,
Mám bojovného ducha,
Úsměv k uchu od ucha
A není tajemství:
Pohání mě vítězství.
 
Po hřišti běžím sem a tam.
Na sporty já talent mám.
Šimbal, ringo, kopaná,
Každá hra je vyhraná.
 
Halušky, to je to jméno pravé
pro družstvo hravé.   
Haluška až tak rychlá není,
Ale i láska k Dlažce se cení.
 
HALUŠKY DO TOHO!
Ať už je hotovo!
------------------------------------------------------------------------
ZÁŽITEK S DLAŽKOU
 
Neleníme, nesedíme,
Rádi něco podnikneme
Jednou takhle máme mžitky
Jedeme si pro zážitky!!
Balíme si spacák, pivo
Tenhle víkend bude živo!
Nováčci jsme každým pádem
Nevadí však, snad to zvládnem!
Na podzim jsme měli možnost
s Kolečkama prokázat schopnost
Žhavilo se do rána
Jo to byla bejkárna!
Byl to víkend velmi akční
Na parketě všichni tančí!
Po víkendu hlava v pejru
Na jáře chci znovu věru!
Kápo hlásí: budem dláždit
Všichni se teď musí snažit!
Co takovej Rosťa, Michna
Smějou se, až břicho píchá.
Zbytek týmu kýve hlavou
Na kápa však všichni kašlou!
Těšíme se ovšem všichni
Že to bude jako jako vždycky.
Sranda, smích a zábava
Jen ať kápo nadává!
 
Dobrodošli! 😊