24.04.2018 15:41:19
Před dvaceti pěti lety za jarního březnového slunka jsem vstoupil poprvé do základny snů – do Rajnošek! Dvacet čísel prašanu a odrazy slunce. Na tento první okamžik si vzpomenu vždy, když se hraje Zafúkané od Fleretu – tak nějak to do mne vlezlo. A už tam zůstalo.
Tábor byl dobře položený a vybavený. A měl vše potřebné: Velké hřiště i dva bazény, slušné chatky, velká jídelna s krbem, tři větší chaty k tomu, umývárky korýtkové i záchody – prostě dost slušná základna. Nabídku na pronájem jsme přijali okamžitě! A po nabídce ke koupi v roce 2007 jsme skočili také. Od toho roku je naše. A za posledních 10 let zvelebená k nepoznání! Opravené horní chatky. Nové rozvody vody včetně nových sprch. Opravená jídelna. Opravené záchody. Nová přístavba. Rekonstrukce kuchyně. Přikoupená chatka u hřiště. Opravená vodárna. Super vybavení kuchyně. Zbývá už jen modernizace spodní chatky, vystavění nových chatek na spaní a rekonstrukce hřiště.
První akcí, kterou si vybavuji, byla brigáda. Koncem dubna – jako letos – nás tam přijela necelá desítka. Makalo se, hrály se hry, zpívalo se. Topilo se ještě v kamnech, a to dřevem a zbytkem uhlí. A bylo nám dobře.
Náplň? Hned první léto jsme zaplnili základnu tábory – pro děti i rodiče s dětmi. Tehdy jsme ještě základně říkali „Na Trojáku“, ale časem to byly Rajnochovice, pak Rajnošky a teď už stačí říci na Dlažku.
Co zde bylo překvapujícího? Přírodní úkazy – deště celé dny, zatímco v Bystřici svítilo slunce. Hromady sněhu v zimě, ale i na jaře. Vichřice malé, větší i jedno tornádo. To, které urvalo střechu malé chatky a odneslo ji až k lesu a chatku vytočilo o 45°! Povodně na našem potůčku Juhyně, které sundaly všechny mosty od tábora až do Rajnochovic. Však se také Juhyně rozšířila na 6 až 10 metrů a hloubkově takřka až do čtyř metrů! Havárky s vodou a kopání přípojky. Občasné přemnožení vos a následné vosí nálety.
A příroda samotná? Koše hub velké rozmanitosti – od praváků a kovářů přes ryzce, lišky a bedly až po suchohřiby, klouzky, kozáky a křemenáče. Ve vzduchu káňata, jestřábové, stehlíci, sýkorky i černý čáp. Neuvěřitelné množství živých tvorů - mloci, ještěrky, netopýři, žáby, srnky, prasata i lišky. Blatouchy, sněženky, koniklece, kopretiny, kopřivy … Ale i lesní jahody, ostružiny, maliny.
Co zde bylo od nás? Desetitisíce účastníků. Tisíce vedoucích. Stovky kuchařů a zdravotníků. Sprrávcové i pomocníci. Brigádníci. Rodiče i děti. Mládež mladá i starší. Děti i kmeti. Tábory, víkendy pro všechny kategorie. Eldorádo, Bubušou, Přežít, Partyzáni, Dědečci Hříbečci i Čoko, Tuka Dlažka, Sporto, Mafiáni, Piráti, Memoriály Járy Cimrmana aneb softbal víkendy, Mistrovství světa v ringu, cykloakce a samozřejmě řada silvestrů a úplně novoročních přípitků. Školení malá i velká. A hlavně Vétékáčko s rekordem 96 účastníků! Ořechovky pravé i levé, Malá Dláždění. Specialitky – UJÁC, Hop šup pytlíček i Hry her. Stovky výletů a adapťáků. Školy v přírodě. Brigády naše i osm Workcampů. Duhové mosty i jiné duhové akce. Oslavy narozek, školní srazy i svatby.
Na co nezapomeneme? Na ranní svítání po probdělých nocích. Na noční hry táhnoucí se do lesů. Kytary a zpěvy a také zpěvy a kytary. Sofbalové klání, ragby a hlavně ringo. Fotbal s několika míči. Volejbal večerní i ranní. Pingpongové nonstopy. Azimuťáky i blouďáky. Hry v lese, finské stezky i ringocesty. Bláto i vodu po celém těle. Na ocenění aneb získání cen - nová trička Dlažky, čepice, kalendáře a Dlaždiče.
A těch dobrot, co jsme snědli. Brambůrky půlnoční. Pomazánky rybičkové i vepřové, sýrové či speciálky, ať s chlebem nebo rohlíky. Ovoce i zeleninu. Masíčko i uzeninky. Těstoviny na všechny způsoby. Opečené špekáčky, klobásy, chleba. Buchty a koláče, pudingy, ovocné knedlíky i sladkou rýži.
A pití? Toho čaje i jiných dobrých moků, co jsme zde vypili – žízeň se zde hasí dobře (hlad ten zde nemá místo).
Ubytko ne vždy bývá luxusní, ale co – přespat se dalo vždy. Stačí dobrý spací pytel. Lepší bylo vždy na horních chatkách, ale i malé chatky mají o čem vyprávět. Nejlepší spaní bylo na táborech venku nebo ve vytopené jídelně.
Co říci více – 25 let je čtvrt století. Oslava je poslední víkend v dubnu. Je nás dosti, ale může být i více – co ty? Dáme stovku aspoň v sobotu?
Těší se na vás základna Dlažky + Mussur + padesátka účastníků + Rytířská pouť + Markus – M + Duo Juyos Complet + nově odhalená socha té nejpravější i nejlevější Dlažky!