Anketa z brigády – varianta Co já a Dlaždič?
Kristína H.: Dlaždič je fajn. Člověk si može napísať, jak to cíti a vo svojom jazyku. Nemám sice ten pocit a potrebu písať často, ale ten pocit… že možem. Neberte mi ten pocit! Pocit je v dnešnej době vzácnosť.
P.S. Čo ma bude těšiť a prekvapovať pravidelne v poštovej schránke?
Martina M.: Myslím, že bez DLAŽDIČE by Dlažka nebyla úplně celá. Co více dodat? Chyběl by mi.
Hana F.: Dlaždič je součástí Dlažky, patří k ní! I když nepatřím k horlivým psavcům, ráda si v něm čtu a těším se, co nás zase čeká a nemine J
Marie K.: Dlažka a Dlaždič patří k sobě. Co bych četla..
Zdeněk S.: Ano, je nás v tom zdravém jádru stále méně, je to trošku dáno touto dobou, ale nenecháme si vzít kamarády, stejně jako si nenecháme vzít Dlaždič! Třeba v menším rozsahu (ano, Míša Menšík by mohl přispívat více J - stejně jako my ostatní), ale musí zůstat!
 
Anketa z brigády – varianta Brigáda bez Mussura?
Hanka M.: Kdo by to byl řekl, aniž by byl řekl, že se může konat akce bez Mussura!! Ale nebyl s námi na brigádě jen fyzicky, mentálně jsme ho měli pořád za zády a vnímali, jak nás kontroluje, jestli vše děláme správně, dle jeho pokynů a v patřičném tempu. Snad jsme splnili očekávání a Mussur z nás bude mít radost. My budeme mít radost, až opustí postel a přijde mezi nás.
Katka D.: Mussur že nebyl na brigádě? Komu to chcete nakukat? Vždyť jsme makali jako by nám stál za zády, zpívali jako by nám hrál, děti šly spát přesně v „deset minut a dvě hodiny“, neodvážili jsme se hrát hry u jídla, zkrátka byli jsme stejně vzorní jako vždy! A těšíme se, až si to už opravdu s ním zopákneme.