První výlet pouze pro rodiče…
…a máme ho za sebou. Už svým zaměřením bylo jasné, že pro děti tato akce vážně není. I když majitelé sklípků a vinaři po generace by se na to jistě dívali maličko z jiného úhlu. Náš průvodce vyrůstal ve vůni vinařských sudů, jména potomků se najdou na vinětách….takže ti by klidně své ratolesti s sebou vzali, když je víno neodmyslitelnou součástí jejich životů. My ostatní byli rádi, že je nám všem nad 18, a také, že se nás sešla sice malá, ale o to možná příjemnější skupinka lidí. Takových, co si chtějí udělat volno, na chvíli změnit prostředí, přijít na jiné myšlenky, potkat se s přáteli i novými lidmi, poslechnout si vinařská moudra i vtípky a samozřejmě zjistit, jaké víno se urodilo u Maťáků ve Velkých Bílovicích. Je jasné, že každý máme úplně jinak nastavené chuťové pohárky, ale vzhledem k tomu, že snad nikdo neodjížděl bez krabice vína, tak jsme si zde všichni našli to své (skoro mám chuť napsat to své pravé ořechové, a s tím se mi pak dál rovnou snoubí ořechovka a Dlažka :-)).
Po příjemném pátečním společném večeru pokračovalo následující sobotní ráno i dopoledne v domácí rodinné atmosféře. Až to vypadalo, že další program bude muset naše skvělá vedoucí zájezdu Petra snad úplně zrušit. Nikomu se prostě nechtělo odejít. Ale pár z nás tlačila povinnost návratu domů a všichni ostatní si přece jen nenechali ujít procházku po Lednicko-valtickém areálu.
Známka za tento výlet je “výborná“.  Díky, Peťko, za nápad a realizaci. Díky, Martine, za spolehlivou jízdu. Díky, Maťákovi, za přístup, prostředí, atmosféru. Díky, účastníci zájezdu, za pohodu.
Alice
 
Tučňákova návštěva sklípku aneb Báseň pro Petru J
Vertikální i horizontální degustace.
To byla včerejší moje práce.
Víno vsedě i vestoje,
útulné malé pokoje
a velmi milé nové tváře.
Píšu Ti jedničku do diáře.                                                                                     Petr Kuš