Velká cesta do neznáma Vaše Žužlana – Zuzka Pauliaková
 
Moje první praktikantské zkušenosti z Cesty do neznáma
Moje první akce s Dlažkou, kdy jsem měla možnost být praktikantkou, byla stejně nezapomenutelná, jako když jsem byla dítě. Stejně jako každý rok jsem se těšila, až se zase uvidím se starými známými a potkám nové lidi. I když jsme se někdy zašpinili, spálili nebo děcka zrovna nevyhrály, byl to skvělý způsob, jak využít volný čas o velikonočních prázdninách. Počasí nám přálo, sluníčko se na nás usmívalo celou dobu. Děkuji Peťce Novotné, že stále pořádá tak skvělé akce, a ostatním za to, že se vždy sejde tak skvělá parta lidí. Doufám, že s vámi zažiju ještě spoustu akcí a společně si je užijeme.
PS: Pokud chcete zažít to samé (jen na více dní), pojeďte letos v létě na TEEN camp, který je pro lidi od 15 let. Zažijete spoustu dobrodružství, zábavy a všeho možného. Bude to určitě nezapomenutelný čas strávený v přírodě. A proč se v létě nudit doma, když si můžeš užívat? Tak neváhej a přihlas se!
Lenka Gabrielová
 
Víkendová omáčka
Ve dnech 18.-21. 4. se konala víkendová specialita zvaná Cesta do neznáma, jež se nesla v duchu cestování po světě. Velmi výrazná byla chuť běhacích her, kterou ocenily především energií oplývající děti, a ty méně akční tvořily tzv. „mozky týmů“. Delikátní strava a pravidelný odpočinek jsme si nemohli vynachválit, a tak doufám, že se dětem „cestování a hledání práce pro Barnabáše“ líbilo.
Ovšem nezahálely ani legie vedoucích. Ti, kdož si s dětmi nehráli, se vrhli do hromadné údržby. Byla tu spousta práce, mnozí pavoučci nám v koutech tvrdohlavě vzdorovali, ale hrdinsky jsme se s nimi poprali a v den odjezdu se tábor leskl od hlavy až k patě.
Závěr víkendu patřil ještě několika hrám, pár pracím, ale hlavně loučení. Děti si tedy užily spoustu legrace a pomohly hlavnímu hrdinovi, aby se nakonec dostal pod křídla Philiase Fogga, kde ho brzo čekají neočekávaná dobrodružství. Tak skončila specialita Cesta do neznáma.
Barnabáš, novopečený sluha
 
Poezie z  Cesty
Přijela jsem do Rajnošek,
prý se něco bude dít.
Čiko a Barnabáš,
ta jména jsou mi povědomá,
určitě je taky znáš,
koukali jsme na ně jako malí doma.
Ale co tu hledají?
Prý potřebují práci.
Peníze že nemají
a nechtějí být žebráci.
Taky nemám ani floka,
jdu do světa taky.
Na cestě ulovím i býka,
nakonec mám prachů mraky.
Potkali jsme Williho Foga,
říkal, že je nás na ty obyčejné práce škoda.
Na cestu nás s sebou vzal,
tak uvidíme, co bude dál.
                                                                                                                                  Julča Tichá
Cesta do neznáma (od Anet)
Chvíle, kdy se po víc jak půl roce můžeme setkat se svými nejdražšími přáteli a užít si s nimi aspoň pár dní. Naše výprava začala ve čtvrtek, kdy jsme s několika dětmi a pár dalšími vedoucími vyjeli z Přerova. V Rajnochovicích nás už čekal Barnabáš s Čikem, kteří sháněli práci. První stát, do kterého jsme se vydali, bylo Španělsko. Barnabáš se ucházel o místo toreadora. Ovšem práce je to špatně placená a navíc nebezpečná. Komu by se na této pozici chtělo zůstat trvale? A tak se naše skupina v čele opět s Barnabášem vydala do Beneluxu. V Belgii nás přilákala nabídka práce v čokoládovně. Ovšem tam nás zastihla tajemná čokoládová nemoc. A tak hned, jakmile jsme se vyléčili, jsme radši odcestovali do vedlejšího Nizozemí, kde jsme si chtěli postavit restauraci. Při stavbě se poničily záhony s tulipány na vedlejším pozemku, a proto jsme je museli znovu vysázet. Pak už nám stačilo dostat se na pozici číšníků a kuchařů. Byl vyhlášen konkurz a my jsme měli možnost ukázat, co všechno v nás je. Ale Barnabášovi tato práce stejně přišla nedostatečná. Tak jsme se vypravili na sever do skandinávského Švédska. Ve Švédsku jsme narazili na celosvětově proslulou nábytkářskou firmu AKEO, která po nešťastné smrti jejího ředitele začala krachovat. My jsme se ji snažili zachránit tím, že jsme zaměstnancům pomáhali se stavbou nového kvalitního nábytku. Nábytek udělán, firma zachráněna. Jen Barnabáš je zase bez práce. A tak se po večerní oslavě vydává do antického Řecka, kde se účastní spartského testu zdatnosti. Soutěžilo se v různých disciplínách, jako například v přeskocích přes švihadlo, dřepech, nebo se dokonce i soutěžilo v tom, kdo udrží déle kolíček ve dvou prstech. Soupeři byli často vyrovnaní, ale nakonec se vítěz našel. Bohužel náš Barnabáš to nebyl. Takže si kapsy zase nenamazal. Naštěstí v Řecku narazil na vznešeného anglického gentlemana, Willyho Foga, který zrovna přišel o sluhu. Plat nabízel vysoký, žádné nebezpečí mu nehrozilo, a tak Barnabáš neviděl jediný důvod, proč nabídku nepřijmout.
To ale ovšem nevěděl, že se pan Fog o pár měsíců později vsadí se svými přáteli z klubu o to, že podnikne cestu kolem světa za neuvěřitelných 80 dní.
A tak se už v červenci můžeme těšit na další dobrodružství s Barnabášem, Čikem a tentokráte i s Willym Fogem a dalšími jeho přáteli, kteří mu budou pomáhat při útrapách na oné cestě.                                                                                    Anet Lažová
 
Cesta do neznáma (od Skaldy)
Od podzimní víkendovky nám uběhla nemalá chvíle a od letního tábora logicky ještě větší. Úlevu od nedostatku lesa, přátel a noční hvězdné oblohy nám přinesla jarní víkendovka, tentokrát s podtitulem „Cesta do neznáma“. Ona každá taková cesta do Rajnochovic je trochu do neznáma, nikdy si nemůžete být jistí tím, co vás tam čeká. Ale to je na tom to krásné, nemyslíte? Naše výprava tentokrát šla ve stopách Barnabáše, sluhy pana Foga. Málokdo ví, co tento odvážný člověk dělal předtím, než se dostal do Fogových služeb. Barnabáš tenkrát cestoval po Evropě a snažil se najít práci, která by pro něj byla tou pravou. Ve Španělsku si zkusil, jaké to je být matadorem. V Belgii pak pracoval v továrně na čokoládu, což se mu ale vymstilo nebezpečnou čokoládovou nemocí, kterou si musel vyléčit za pomoci přistěhovalců vyznávajících alternativní medicínu. Klasické západní lékařství je totiž na tuto chorobu krátké. V Holandsku pak pomáhal s otevřením nové nadčasové restaurace a s vysazováním záhonů nádherných tulipánů, v čemž mu bránili radikální zahradníci ze skupiny „Tulipan lovers“, kteří věří v příchod Velkého tulipánu. Stále ještě v Holandsku se zúčastnil konkurzu do restaurace a jeho další kroky vedly do mrazivé Skandinávie, kde pomohl s obnovou nábytkářské firmy AKEO, jejíž ředitel v nedávné době tragicky odešel a firma se po jeho úmrtí nacházela na pokraji krachu. Vyzkoušel si zde taky práci detektivka, když se pokusil vypátrat lupiče, který přepadl nebohou stařenku. Nutno podotknout, že pátrání bylo úspěšné a zločinec byl dopaden. Své putování pak Barnabáš zakončil v Anglii, kde se zúčastnil Spartského závodu, a nakonec skončil ve službách pana Foga. Jeho cesta do neznáma tím byla zatím završena, ale kdo ví, co ho čeká dál. To se určitě dozvíme v létě a já už se moc těším.
Krátce shrnuto, víkendovka byla skvělá. Vyšlo nám pěkné počasí a program běžel jako po másle. Poklidili jsme, co se dalo, a užili jsme si spoustu zábavy. Já si vyzkoušel nový fotoaparát a jsem rád, že nejsem jediný, kdo se s ním učil, a že jsem si tak mohl užít hry nejen z pohledu fotografa, ale i třeba radikálního zahradníka.  Z víkendovky jsme si odvezli spoustu pěkných zážitků a taky fotek. No, už aby tady byl tábor.
Díky, lidi, bylo to super a jako obvykle se mi zpět zpoza brány vůbec nechtělo a už teď se těším na naše další setkání.
Skalda

P.S.: Šmodrch s vámi! A bacha na medvědy, hlavně ty lední…
 
Cesta do neznáma  (od Martiny)       
Každý slavíme Velikonoce po svém, já jako každý rok jedu na víkendovku s Dlažkou. Pro mnohé z nás to byla první zkušenost v roli praktikanta. Společně jsme si připravili pro děti program s tématem Cesta do neznáma. Zúčastnili jsme se soutěže O NEJLEPŠÍHO SPARŤANA, ochutnali pravou belgickou čokoládu či dopluli ke břehům slunného Španělska. Počasí nám opravdu přálo, došlo i na opalovací krémy. Domů jsme sice odjížděli unavení, ale o to víc spokojení!
 
♥J Doufám, že se se spoustou z vás uvidím na letním táboře. Už se moc těším! ♥J                                                                                                           Martina Tomášková