Jako řádný člen Dlažky samozřejmě hodnotím svou účast na akcích Dlažky, jen mi už nějak nevychází čas na pravidelné individuální zápisy po každém absolvování, proto jsem přešla na čtvrtletní hodnocení. Začala bych konstatováním, že jsem se zúčastnila tří velkých akcí, a to víkendovek pro rodiče s dětmi, Dědeček Čoko, babička Deli v říjnu a Mikulášského víkendu v listopadu, a dále akce v rámci Hudboslovení, kdy jsem byla přítomna na koncertě v hospodě U Olinka ve Lhotce, kde skvěle zahrály kapely Žamboši a Duo Juyos Complet.
     První víkendovka byla už od prázdnin očekávanou akcí, na kterou se přihlásilo rekordní množství účastníků, takže hrozilo, že se bude spát na směny, ale hnusné počasí hlášené na víkend pár lidí asi odradilo nebo přímo ovlivnilo tak, že ulehli po zápasu s bacily do teplých postýlek doma a ty studené v chatkách nechali prázdné. I tak se nás ale na táborové základně v Rajnochovicích sešlo hodně a radovali jsme se, že se zase vidíme a můžeme opět společně aktivně strávit nějaký čas. Přestože se střídala zima s deštěm se zimou bez deště, program byl naplánován od pátečního večera až do nedělního oběda a jelo se podle něj. Každou volnou chvilku jsme ale trávili v teple u krbu v jídelně a spotřeba horkého čaje byla určitě enormní. Zasportovali jsme si, zahráli stolní hry, byla i rukodělná výroba a malování, takže každý si užil toho, co ho nejvíc bavilo a večery jsme věnovali opět zpěvu a hraní na různé hudební nástroje. Kromě kytar byly tentokrát i housle a flétny, takže dokonce došlo na umělecké zážitky (fakt jsi hrála pěkně, Vlaďko!). 
    Další akcí, na kterou jsme zavítali a kam jsme nalákali i další kamarády Dlažkaře i Nedlažkaře, byl koncert dvou dost rozdílných a přitom v něčem podobných kapel. Tou první byla úspěšná folková skupina Žamboši, která za svá první dvě cédéčka dostala dvakrát hudební cenu Anděl, ale ani to ji neučinilo nikterak slavnou, přesto často hrající a oblíbenou hlavně u těch, kteří potřebují v hudbě cítit silnou energii a opravdové zaujetí hudebníků. Hráli nové písničky svého lídra Honzy Žambocha, které se snad objeví na jejich dalším CD a dokázali strhnout pozornost posluchačů, přestože mnozí je slyšeli poprvé. No a Duo Juyos, to už jsou staří známí, i když v rozšířené sestavě s houslistou je možná také někteří ještě neviděli. Většinu jejich repertoáru už Dlažkaři dobře znají, ale poslechli jsme si i novinky a samozřejmě byly i přídavky na přání, takže na konci koncertu už tančila celá hospoda a všichni se dobře bavili. Navíc jsme nemuseli řešit odjezd ze Lhotky do Přerova, protože Mussur zajistil autobus, takže jsme nikam nemuseli spěchat, ale mohli nechat hudbu doznít i v sobě a rozebrat dojmy a pak se teprve rozloučit a odjet.
    Poslední akcí roku pro mě byl Mikulášský víkend v Domašově, kdy jsem napřed zvažovala, jestli jet a zabírat místo, když už s námi žádné dítě nepojede, ale lákalo mě vidět se se známými, kteří třeba nebyli na víkendovce v Rajnoškách ani na táboře v létě, takže jsem nakonec s Michalem a ségrou jela. Bylo opět plno, ale ne tak přeplněno jako minule, takže vše mohlo probíhat v optimálních počtech a podmínkách, dokonce jsme získali i spaní v posteli na rozdíl od loňska, kdy jsme přespávali na karimatkách v klubovně, takže pohoda. Tradičně uhodily o víkendu mrazy, takže sportování, vycházky a hry venku jsme provozovali pořádně nabalení, ale v budově pak vždycky bylo něco na zahřátí, takže zima nikomu nebyla dlouho. Hlavním bodem programu byl samozřejmě sobotní příchod Mikuláše s čerty a anděly a přinesl s sebou i plno dárků. Postupně jsme mu všichni zazpívali nebo zarecitovali, někteří předvedli celé hudebně-dramatické pásmo, a protože jsme byli celý rok hodní, dárky jsme dostali. Večer pokračovala zábava pro malé i velké, zatančili jsme si, zahráli hry, nakonec opět ale skončili u kytar a zpívání a bylo to jako vždy moc fajn. Já jsem ale tentokrát moc neponocovala, protože jsem ráno vstávala na vlak a jela se podívat na adventní trhy v Praze, takže jsem se rozloučila dřív a jela si užívat zase jinam. Bylo fajn, celkové hodnocení je tedy kladné a díky všem, kdo se o to zasloužili.                   Hanka M.