Myslím, že je hezké, aby jeden z článků v novém čísle nového roku byl malým ohlédnutím za rokem právě uplynulým.
     Začnu muzikou. Nejsem žádný hudební znalec, ale píše se mi o ní snáz, neboť jsem častějším účastníkem právě kulturních akcí než těch sportovních. Nepotřebuji na ně žádnou přípravu, všechny je mám pěkně pod nosem v Přerově, takže zbývá vždy jen drobnost v podobě toho mít čas a chuť si na akci zajít.
     První půlrok už je mé paměti víc vzdálený, proběhl tradiční poslechový pořad Jirky Černého (tenhle 80letý pán má neutuchající energii a nadšení, které mu fakt závidím), vystoupení brněnské rockové legendy Progres 2, hudební večery písničkářů Oldřicha Janoty a Václava Koubka, koncert Radůzy s nezaměnitelným hlasem i reportoárem, odložené bubenické vystoupení Tam Tam Orchestra (odklad se bohužel trochu podepsal na počtu posluchačů), bluegrassový koncert kapely COP (ti byli fakt dobří, hned po koncertu jsem si pořídila jejich cd).
     Druhý půlrok už mám v paměti přece jen více. Po revivalu Lucie Tribute přišla netradiční hudební smršť pod názvem Slet bubeníků aneb Ktož sú boží bubeníci. Na podzim sem ještě jednou zavítal Jirka Černý (na začátku roku byl jeho tématem Jarek Nohavica a teď skupina Queen, jejíž zpěvák Fredie Mercury by byl býval oslavil sedmdesátiny). No a pak už tu bylo Hudboslovení -loni opravdu dost rozmanité i se zahraničními interprety- Žamboši, Duo Juyos Complet, Supergroup, velmi populární slovenský zpěvák Richard Müller, Luboš Pospíšil se skupinou 5P a nefalšovaný americký bluesman Khalif Wailin Walter.
    K tomuto výčtu si přiřadím i Vánoční Hradišťan. Patří totiž do mé soukromé hudební top trojice 2016. Mám v ní koncert Richarda Müllera, nejen proto, že se mi o jeho vystoupení dokonce předem zdálo - což na vysvětlenou nebylo kvůli jeho osobě, ale z úplně obyčejných nervózních organizačních důvodů, s tím, že Mussur mohl být nervóznější tak 100x víc než já. Mnoho jeho písniček je klasika, která se hraje i na kytary na Dlažka-akcích. V rámci česko-slovenského turné jsem sice čekala trochu optimističtější výběr skladeb, ale jako zpěvák je pořád výborný, doprovázejí ho skvělí muzikanti a profesionální neohluchlí zvukaři (po dlouhé době jsem neměla pocit, že mi upadnou uši, naopak jsem si užila každý tón). Dále je v mé top trojce Luboš Pospíšil, a to hned ze dvou důvodů. Jsem jeho pamětník koncertů i elpíček už
z minulého století, což nepotřebuje asi další komentář, a v tomhle století jsem se náhodně ocitla v roli prodejce cédéček jeho i některých členů kapely 5P (vysvětlení: člověk, co s nimi obvykle jezdí a takové zázemí zajišťuje, s nimi tentokrát do Přerova přijet nemohl). Takže mě bavila nejen muzika, ale i nečekaný úkol, kromě jiného jsem si i sama sobě prodala cédé bubenice Páji Táboříkové, a ta mi k němu přidala krásné vtipné věnování. Top trojici uzavírá už zmíněný Hradišťan, který přijel s vánočně laděným programem, užila jsem si ho bez jakýchkoli starostí a můžu říct, že jsem z koncertu odcházela opravdu s vánoční náladou.
    Hmm, a jak jsem v mém resumé s muzikou začala, tak u ní také skončím. Rozepsala jsem se jednostranně víc, než jsem čekala, na další už mi nezbývá prostor. Tak vám všem jen popřeji, ať si na všechny loňské akce už zavzpomínáte sami bez nápovědy, dále vám popřeji, ať máte čas a chuť přijít nebo přijet na spoustu letošních akcí, ať je zase za rok na co vzpomínat.                Alice