Pro kompletní funkčnost webu je třeba váš výslovný souhlas s uchováváním informací v souborech cookies (požadovaný směrnicí Evropské Unie). Soubory cookies také využíváme ke sledování návštěvnosti webu. Pokud cookies nepovolíte, nemusí funkovat některé vlastnosti webu - např. přihlášení se.
Menu
Rok: 2017 - 2016 - 2015 - 2014

Strašidelné lesohrátky stejné a přece jiné

Strašidelné lesohrátky stejné a přece jiné
26.8.2016 16:03:12
SO - Rodiče s dětma v Rajnoškách po šesté, ve staronové sestavě - já, Mařenka, Áňa, Vojta a Vítek podruhé. Jaké to letos bude? Stejné jako loni, jasně, vždyť už to znám…. Trifidi, stanovišťovka na Troják, Zvířátka, okruh po lese a skládání puzzle, táborák a stezka odvahy a olympiáda, kdy moje vydřené body jsou předem zabaveny. Příkaz – mami, a budeš chodit na rozcvičku! mě pronásleduje celý rok. A abych nezapomněla -  všudypřítomný Mussur – ráno u pozdravu slunce, u agitky na další akce, u výdeje masa, s pravidelným požadavkem na přenesení čehokoliv a taky s dotazem, jak se daří. Už to všechno znám, zažila jsem to mockrát, tak zas do toho.
Oktávka praská ve švech, ale je tam všechno, masky nachystané nahoře, abychom je mohli operativně vytáhnout. První změna oproti zažitému pořádku – letos plánujeme dojet nejenom včas, ale i mezi prvními. Odjezd 12.00 přesně. Tiše doufám, že ti blázni, co jeli na Jadran, se už vaří někde v Rakousku a my dáme náš kouzelný čas Praha- Rajnochovice za 3 hodiny a 15 minut. V duchu přidávám hodinovou rezervu, ale i tak příjezd okolo čtvrté nezní nereálně…..
Člověk věří, D1 mění. První, druhá, třetí kolona, zajížďka přes Slavkov a přejetý sjezd z dálnice. Uff, jsme tady, je sice nepatrně po šesté, ale třeba na nás ti zdobiči aut počkali. Nejsou tu. Naše chyba, příště vyjedem dřív. A to největší překvapení na nás vlastně teprve čeká. Mussur tu není, prý je zas v nemocnici. Hmmm, no, ono to snad nějak půjde.
První změna – seznamovačka Mussur Mussur Vladan Vladan se nekoná. A chybí i Já Vašíček s jednou čárkou. To, co na minitáboře na Sazávě nechybělo, tak na velkém táboře v Rajnoškách trochu postrádám.
NEděle ráno, děti se houfují do oddílů. Oproti loňsku Vítek alias Vinetú povyrostl, a to nejenom fyzicky.  A z praktikanta už je vedoucí. Srdce matky tepe v rytmu hrdosti.
Odpoledne hra s puzzlíkama. Začínáme skládat vodopád, myslím, že loni na nás taky vyšel. Skládáme a do toho prší. Nejde nám to, ale nejsme přece žádná béčka, do půlnoci to dáme. Áňa s neuvěřitelnou vytrvalostí přikládá puclík k puclíku. Máme vodopád. Hurá…. Ale zbytek puzzle zas padá do krabice. Snad příští rok.
POndělní odpolední hra pro mě začíná krutým zklamáním. Ani jedno z mých dětí, a jakože jsem jich přivezla plnou oktávku, mě nechce. Ještěže mě Rosťa a spol. kooptovali do svého týmu a společně jsme zvládli všechny nástrahy záludné cesty do kopce a zase z kopce. Tímto jim děkuji za morální i tekutou podporu.
Úterní odpolední hra měla mnoho rozměrů a my jsme si vybrali ten nejdelší. Cestu na Marušku a přes Troják zpět. Bylo to do kopce, bylo to z kopce, byla tam zmrzka i pivo. A někde cestou se ve mně rodila myšlenka na trochu jinou procházku. Jooo, už při cestě na Marušku se líhla a při cestě dolů byla už úplně vylíhlá – zítra musíme konečně dojít na tu novou rozhlednu. Je to vlastně kousek. To dají i malé děti. Slyším sebe sama. Fakt mi ta demagogie docela jde. Někdy se divím, že se živím daňovým poradenstvím, a ne marketingem… Kupte si tenhle výlet… je to sice něco okolo 650 metru převýšení, ale při Vaší kondičce je to jenom malá procházka…. A kilometrů to taky moc není…..
Úterý večer je ve znamení kulturního vrcholu týdne. Večerníček druhého, čistě klučičího oddílu. Jeden by od nich čekal spíše silové, než kulturní výkony. Opak však byl pravdou. Nejenom dokonale ztvárněná tchýně, syn i snacha (měli to ti kluci ze sebe nebo to odkoukali?), ale i ostatní kluci jim zdatně sekundovali. Skoro jak z telenovely. 
ST - Celodenní výlet na rozhlednu. Nádherný výlet, nádherných 20 km, ještě hezčí běh špičky výpravy, nejnádhernější výhled do kraje. Rychlý sestup na Tesák, čas nás jako obvykle tlačí, tak malá přestávka na večeři a urychlený přesun do tábora na StrašBingo, které by bez nás bylo poněkud ztichlé.
Po Bingu praktikantský večerníček. Nádhernej nápad s Pukavcem, a poté již do hajan, ať dospělí mohou vyrazit.
Trifidi. Každý rok tu hru hraju a každý rok se sama sebe ptám, proč tam jdu, vždyť to přece znám. Jeden z mnoha důvodů je možnost si vyzkoušet slepou důvěru, ať ve hlas vodiče (letos nepřekonatelná Kristina) nebo v ruku před a za mnou.
ČT – Olympiáda, klasika s obměněnýma disciplínama, každý si našel něco, ale jen ten nejlepší splnil vše. Ano, ani já jsem nedala tu nádhernou čvachtačku v bahně, kterou si všechny děti užily. Pračky mají co prát. J.  
Večerníček nejmenšího oddílu jako vždy dokonalý, k paletě tahaných řep přibyl letos strašák.
tek již závěrečný ringo turnaj, kde jsme k mému překvapení úspěšně postoupili ze skupiny a pak bohužel, děj se vůle boží.  Ringo stezka byla letos fakt dokonalá. Jedna z nejhezčích, kterou jsem šla. A změna oproti minulosti – já jsem ten menší člen týmu, který musí prolézt rourou. Život není fér.
Za rok zas?
Voblud jedna.