Pro kompletní funkčnost webu je třeba váš výslovný souhlas s uchováváním informací v souborech cookies (požadovaný směrnicí Evropské Unie). Soubory cookies také využíváme ke sledování návštěvnosti webu. Pokud cookies nepovolíte, nemusí funkovat některé vlastnosti webu - např. přihlášení se.
Menu
Rok: 2017 - 2016 - 2015 - 2014

Rajnošky a já? Ano!

 Rajnošky a já? Ano!
24.4.2018 16:05:51
Rád bych přijel na oslavu 25 let a moc mě to mrzí, ale stavba rodinného sídla si vyžádala oběť ve formě víkendu na "maltě".
Chtěl bych tímto poděkovat za pozvání na akci a říci, že 25 let jsem do Rajnošek jezdil moc rád a budu i dále jezdit moc rád. S Rajnochovicemi mám spojenou spoustu zážitků.
Poprvé, nevím přesně, ale mohlo to být kolem roku 1993-4, byl jsme na základce a vybavuji si,  jak jsme jeli z Hranic na víkendovku autobusem a někdo jel tehdy vedle nás na kole. V Teplicích se řidiči zželelo chudáka cyklisty a vzal ho k nám do autobusu. To kolo - si vybavuji proto, neboť tam mi ho ten člověk půjčil! A já seděl poprvé na horském kole s přehazovačkou. Nedosáhl jsem sice ze sedátka na šlapky, byl jsem (jak víte) trochu menšího vzrůstu.
Další příběhy na sebe nenechaly dlouho čekat: 
1. Pamatuji si tábor, kdy namísto špekáčků jsme opékali s kluky z oddílu pstruhy, které jsme chytali v potoce do rukou.
2. Pamatuji se na brigádu v létě 1996 po brutální vichřici (ulil jsem se z brigády na učilišti).
3. Pamatuji nespočet táborů, nespočet soukromých silvestrů v době, kdy se na horních chatkách topilo dřevem a toalety  byly "v lese".
4. Pamatuji na nespočet probdělých nocí pod hvězdami a nespočet jízd z víkendovek domů (nejvíce pak ve škodovce Zbyňka Kracíka, Zbyňo díky za to, že jsi mi to umožnil).
5. Vzpomínám na léto 2000, kdy jsem rupnul ve třeťáku z matematiky a na táboře mě doučovali kluci z GJŠ integrály derivace.
6. Odchovali jsme s dalšími kluky z města (ŠEBÁCI FOREWER) generaci, která teď jezdí do Rajnošek. Někteří z mých dětí z oddílu již mají svoje děti a já pokaždé, když jsem v Rajnoškách, prohlédnu si jedno dvě alba a vidím, jaké šílenosti jsme prováděli.   
       Byly to hezké roky a doufám, že jednoho dne i moje děti budou mít šanci něco podobného zažít! Dlažka a Rajnošky ze mě udělali člověka, jakým jsem teď, a jsem za to vděčný. Les, Oheň, Slunce, Letní bouřky - to je prostě NEJVÍC, vážím si těch chvil a pamatuji si je - jsou totiž nezapomenutelné!!!
POZDRAVUJI VŠECHNY ZNÁMÉ A ZASE BRZO AHOJ !    Kamil Vašíček