Pro kompletní funkčnost webu je třeba váš výslovný souhlas s uchováváním informací v souborech cookies (požadovaný směrnicí Evropské Unie). Soubory cookies také využíváme ke sledování návštěvnosti webu. Pokud cookies nepovolíte, nemusí funkovat některé vlastnosti webu - např. přihlášení se.
Menu
Rok: 2017 - 2016 - 2015 - 2014

ZIMNÍ RODEO 2017

ZIMNÍ RODEO 2017
7.3.2017 16:44:17
DÁMSKÁ JÍZDA NA DLAŽCE?!
      Celý leden jsme se doma těšili, že vyjedeme na zimní Dlažku. Na víkendovky jezdíme docela často, ale na zimní akci jsme zatím nebyli. Vyrazili jsme na Zimní rodeo. No co si budeme nalhávat, těšila jsem se, že to bude rodeo, jako vždycky na Dlažce. Ale všechno skončilo jinak, byla to dámská jízda (Mussura, Davču a Michala, který dorazil v pátek sice za muže počítám, ale přece jen to jsou vedoucí a ne účastníci). Takže pánové promiňte, pro mě bude tahle akce už navždycky Dámskou jízdou (no našeho Vojtu za muže taky ještě nepočítám, i když už mu bude 16).
      Takže jak to začalo? Už v lednu. To začaly dotazy. Od Martina: „Mamko, kdy už pojedu na Dlažku? Bude tam zas Alex?“  (mimochodem nebyl). Od Vojty: „Pojede s námi zase Adéla?“ (jela). Leden proběhl ve znamení příprav na velký prodloužený víkend. V Brně byl kopec sněhu, já každý víkend na běžkách, tak jsem se těšila, že na Dlažce to bude ještě víc super, ještě víc sněhu, ještě víc běžek, ještě víc zábavy atd. Možná nám to počasí přálo až moc, protože od pondělí jsem se bála, že nedojedu, netrefím a navíc bude ledovka, sníh, závěje a bílá tma. Nakonec jsme, díky mojí nervozitě z cesty, vyrazili opravdu brzo. Tak brzo, že jsme byli na místě dřív než Mussur, stihli jsme krásnou, krátkou procházku a pak už přišly.... No možná čekáte, že napíšu, že přijel Mussur, ale ne. Přišly pochybnosti. Jsme ve správných Pohořanech, jsme tu ve správný den, ve správný čas? Naštěstí to netrvalo dlouho a Mussur opravdu přijel.
      Takže jsme pomohli vybalit Mussurovi auto (teda já ne, moji starší svěřenci - Vojta a Adéla), potom jsme vybalili i moje auto, nastěhovali jsme se do prázdné pěkné chaty, mohli jsme si vybrat pokoj. Samozřejmě jsme zvolili největší čtyřlůžák, blízko dámským záchodům, abych to v noci neměla daleko. A pak to začalo - zábava po dlažkařsku - děti hrát, já do kuchyně krájet cibuli. Pravda v příjemné atmosféře, s dobrým mokem po ruce a se zajímavými lidmi - Mussur, Davča, Míšenka. Ale rozhodně jsem zjistila, že to, že se živím pusou a hlavou (učitelka v MŠ, pro ty co mne neznají), má svůj důvod. V kuchyni bych se neuživila. Tři cibule jsem krájela skoro hodinu, pravda každá měla asi kilo, a požadavek zněl půlku na hrubo, půlku na jemno. Jak se to asi pozná, že?
Postupně začali přijíždět další návštěvníci. Všichni říkali, že přijedou ve čtvrtek jenom Brňáci, nevím, jak to bylo myšlené, ale přijela třeba i Vlaďka  s Markétou z Prahy a přivezly i další kamarádku. Pak přijela i Hanka, ta už opravdu z Brna, přivezla Kamču a Alenku a večer dorazila i Alice s Aličkou (taky myslím, že nejsou z Brna) a Ježek s rodinou. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněla, to by se mohlo ukázat, že už se neuživím ani tou hlavou. Každopádně jsme strávili příjemný klidný večer, navštívili jsme i místní hospodu, která mě hodně překvapila. Vůbec bych nečekala takovou pěknou hospodu v malých Pohořanech.
    Druhý den, v pátek, bylo krásně, vyrazila jsem s Hankou na běžky. Protože byla mlha a já neznám okolí, tak jsme se motaly jen okolo Pohořan a dál si netroufaly, ale bylo to hrozně prima. Když jsme se vrátily, zahrály jsme nějaké hry a už byl oběd. Jako vždy byl super, kuřecí prsa v několika úpravách pro diety bezlepkové, bezmléčné  i pro všežravce.
     Odpoledne proběhl klasický zimní Dlažka program na téma sníh, boby, iglú. Prostě paráda a všichni spokojení. A také dorazila další várka návštěvníků. Bez překvapení se jednalo o ženy. Takže dámská jízda pokračovala.
     Večer měly být trifidi, bohužel jsem uspávala omladinu, takže jsem stihla až hospodu, ale domýšlím se, že trifidí cesta musela být hodně výživná a koncentrovaná, protože do hospody to bylo z chaty asi 250 metrů. V hospůdce točili výborné pivo i jiné nápoje, takže večírek byl velmi vydařený. Po návratu na chatu jsme ještě asi do dvou hrály Dixit (nevím, jak se to píše). To byla super hra, i když detaily si už nevybavuju úplně přesně. Ale smíchu bylo hodně. Díky Ivčo, Dájo, Světlano...
           Druhý den ráno se ukázalo, že náš Dlažka víkend bude mít rychlý spád a konec. Adélka se nám vzbudila s teplotou 39,3. Bylo jasné, že se do Brna dostaneme dřív, než jsme plánovali. Takže sbalit, rozloučit se, poděkovat a hurá domů.
Zimní prodloužený víkend byl super, skvělý a krátký. Co se dá dělat. Tak se těším, že se zase brzy uvidíme. Už mi pomalu chybí otázky: „Mami, kdy pojedu na Dlažku?“ „A pojede s náma zase Áda?“  Zatím jsem nesebrala odvahu Martinovi sdělit, že na brigádu do Rajnošek na konci března asi nepojede, protože by toho moc neodpracoval. Ale snad ji brzo najdu. A snad se tam taky z někým z Vás zase uvidím.          Markéta
 
ZIMNÍ RODEO MYSTICKÉ :-)
      Za chvíli rodím. Ale jako pravá Dlažkařka si prostě s Gabčou aspoň ještě jeden víkend chci utrhnout. Gabča je nemocná. Ale jako pravá Dlažkařka přesvědčuju svoje i její tělíčko, že se uzdraví a že prostě pojedem. Tak jo. Pohořany volaly mocným to hlasem. 
Bylo to moc fajn. Sněhu sice mokrého, ale dosti na to, abychom 3x vyrobily Mussura v životní velikosti. Jídla taktéž dosti na to, aby mě pak sestřička v těhu poradně pochválila, jak nám ta váha konečně pěkně jede nahoru :-). No jo, čokopuding vypodložený čokoládou… Moje klíčky se mohly jít zahrabat.
       Pravda, čekala jsem trošku genderově vyváženější složení, ale což, ono setkání skoro samých bab taky není od věci. Možná by stálo za zvážení zkusit někdy zorganizovat výlet deklarovaně čistě holčičí. Kdysi jsem v rámci školy jeden takový zažila, tedy byl to úplňkový půlnoční výlet lesem, šlo nás asi 30, jedna jsme se držely druhé. Ty pocity těžko popsat jinak, než že to byl zážitek ryze mystický. Nemohla jsem si na něj na Pohořanech nevzpomenout. I tu byly moc fajn náznaky toho sdílení, uvolnění, kamarádství. Ženské jsou silná skupina. Holky, moc jste mě nabily. Nejen Vy starší, ale i Vy mladší, holky, bez Vaší péče o tu malou breberu bych si tak neodpočla. Díky všem a moc :-).
      Ale chlapi, nic proti Vám, to vůbec. Zase to zpívání a kytary, blbnutí s dětma, vysílání na běžky a vůbec povšechnou organizaci… Bez Vás by to nešlo :-). Příště zas. S chlapama nebo bez, to je jedno.                                                                           WENDY

ZIMNÍ RODEO ROZDALO ÚKOLY
- složit básničku se slovy: RODEO, DLAŽKA, ZIMA, VLOČKA  
 „Papriky“  K snídani jsou zase vločky a venku je krutá zima. Z nebe sněží bílé vločky, ještě že nám není zima. V Pohořanech naše Dlažka má zrovna své rodeo. Ještě že ta naše Dlažka dělá Zimní Rodeo.
„Tulipáni“   V zimě na Rodeu nepřijel nikdo v Mondeu. Nespadla ani jedna vločka a je to tu samá kočka. Mussura to potěší, Dlažka všechno vyřeší.
„Zimní básnička-Michal“  Bude zima, bude mráz. Kam se vločko, kam schováš? Schovám já se do Pohořan Dlažka tam má Rodeo. Bude tam moc krásných dam, zpívat budem stereo.

-napsat článek do Dlaždiče:
„Papriky“ Znovu jsme sem přijeli po roce a Dlažka pořád má se čím chlubit. Postavili jsme si zvířátka ze sněhu, kterého je tu nadbytek. Dospělí šli na běžky a pobavili se také na neobvykle krátkých trifidech.
 Tulipáni na Zimním rodeu
Tým Tulipánů si přijel užít letošní rodeo a nahradit si nepříliš veselý silvestrovský den. Tulipán Yvona byla se svými tulipánky nemocná. Tulipán Terezka sice nikoho nemocného mezi svými tulipánky neměla, ale proseděli večer doma a dali si jen malý přípitek s těmi, co ještě nespali. Double tulipány Ája & Ája byly zdravé jako řípy a seděly si v teple doma bez nápadu, bez elánu u televize. Přestože zbytek tulipánů u nich doma tvrdě spal, ony dvě statečné vydržely na půlnoční rozloučení se starým rokem a na přivítání s Novým rokem. Všichni tulipáni si ale říkali, že se těší a musí jet na RODEO :-)
 
VÍKENDOVÉ ZIMNÍ RODEO
Tak počasí bylo skutečně zimní, se spoustou sněhu, hromadou bílých koulí velkých a malých a skotačivého válení. Chata změnila kabát a při příjezdu jsme ji nemohli poznat. V pátek večer nás velmi překvapili trifidi. Zaskočila nás délka trasy, kdy sotva jsme vykročili, byli jsme v cíli. Večer jsme strávili v pěkné vyhřáté hospůdce. Před ulehnutím do postelí jsme se ještě samozřejmě museli unavit Dixitem. O tomto víkendu v chalupě se poprvé na Dlažce sešly jen maminky s dětmi, ale to vůbec nevadí, sranda byla i tak veliká. Světlanka nezapřela svou tuhu vyhrávat všechny hry stolní i jiné, Yvonka neustále měnila pravidla her a tím pádem všechny podvodně vyhrála. Omluvou jí byl její milý kukuč. Celý rodeový víkend se povedl na jedničku.
 
PS: Yvonka dostala domácí úkol = doučit se do příští akce pravidla všech her.
 
ZIMNÍ RODEO NA BĚŽKÁCH
Zimní Rodeo je pro Dášu a Magdu hlavně o běžkování. Tady je krátký vzkaz: "I když nás byla absolutní většina žen na akci, užily jsme si to báječně. Přesto jsme s radostí přivítaly příjezd Michala s kytarou. Zpívání nás potěšilo a dobře naladilo. Za rok zase na Rodeu!!!"  Dáša