V sobotu 14. 3. 2015 jsme od rána měli nabitý program plný cestování a poslední zastávkou toho dne byl Přerov, kde se konaly dvě akce Dlažky. Nejprve jsme v podvečer zamířili do Galerie města, kde se konala „plesáž“, a to na výstavě k 25. výročí Dlažky, která už nějaký čas probíhá, ale pro mimopřerovské teď byla dobrá příležitost ji navštívit a ještě si užít pohoštění a hudebního doprovodu. Zahájení s proslovem jsme sice nestihli, ale měli jsme dost času do zahájení plesu, abychom si prohlédli všechny fotky, články, kalendáře, nástěnky a artefakty od dob vzniku až do současnosti a bylo vidět, že archiv Dlažky je bohatý . Se skleničkou vína a za poslechu kytary a harmoniky (nebo akordeonu, zas nevím) Vaška a Vojty Drnků a bubnování Jerryho, jsme si užili pěkného vzpomínání a pak se pomalu přesunuli přes náměstí do klubu Teplo, kde se chystalo zahájení plesu.

Opět jsme si koupili lístky do malého sálu, kde hraje našemu srdci blízká cimbálovka Primáš, ale byli jsme připraveni pravidelně docházet i do velkého sálu na jiný žánr v podání skupiny Wyjetej Wolej. U vchodu jsme odevzdali dary do soutěže srdíček štěstí (a doufali, že třeba vyhrajeme pravé portské, které jsme přivezli jako jednu z cen) a pak už si nakoupili chlebíčky, koláčky, tyčinky a samozřejmě víno a obsadili místa u stolu. Než jsme se stačili přivítat s přítomnými, už začala hrát muzika a rozběhla se fajn zábava. Loni jsem absolvovala ples jen s Alenkou, protože Michal nebyl zrovna pohybu schopný, natož tance, tak letos jsem si říkala, že si to vynahradíme a docela se povedlo, pár tanců jsme dali . Nakoupili jsme taky plno perníčků s lístky do losování srdíček štěstí, která byla letos bohatší než kdy dřív, takže i náš nákup tomu odpovídal. Ale asi 12x jsme měli na lístečku „lásku“, 1x lísteček chyběl (ale vydržela jsem to a nešla reklamovat) a jen 2x jsme postoupili do dalšího slosování, kde jsme ovšem s vysokými čísly dosáhli jen na zákusky, ale nevadí, ty byly skvělé.

Ples byl pohodový, lidi dobře naladění, popovídali jsme si, posmáli se a zazpívali si, nejen s místními muzikami, ale když přestala hrát někdy po jedné hodině v noci cimbálovka, tak jsme si zazpívali ještě sami a škoda, že nebyly kytary, to by se to asi ještě rozjelo… No ale to si necháme na další akce Dlažky. Určitě se chystáme na brigádu, přiložit ruku k dílu a zkultivovat po zimě zase základnu v Rajnochovicích a věříme, že po dobře vykonané práci bude příležitost zase si zanotovat a pobavit se, tak přijedete taky? Hanka M.